Archiv časopisů: RC Modely ČASOPIS PRO VŠECHNY MODELÁŘE ● LETADLA ● VRTULNÍKY ● LODĚ ● AUTA

Archiv časopisů

• Ročník 2006
• Ročník 2007
• Ročník 2008
• Ročník 2009
• Ročník 2010
• Ročník 2011
• Ročník 2012
• Ročník 2013
• Ročník 2014
• Ročník 2015
• Ročník 2016
• Ročník 2017
• Ročník 2018
• Ročník 2019
• Ročník 2020
• Ročník 2021
• Ročník 2022
• Ročník 2023
  • 1/2023
  • 2/2023
  • 3/2023
  • 4/2023
  • 5/2023
  • 6/2023
    • Makety F4C a F4H Rakovník
    • 52. ročník Evropského poháru pro RC hydroplány
    • Spring KŽ Pylons
    • Flunder
    • Memoriál Jaroslava Čížka
    • Cesty časem – Motory MOKI
    • Sikorsky S-39
    • Pro mladé i staré, Z-24 Krajánek
    • Monografie – Bell P-39 Airacobra
    • Tak nám zase začala sezóna...
    • Traxxas E-Revo 2 VXL 6S TQI
  • 7/2023
  • 8/2023
  • 9/2023
  • 10/2023
  • 11/2023
  • 12/2023
• Ročník 2024

RC Modely 6/2023 článek 9

Monografie – Bell P-39 Airacobra

Pepson

Ukázka z textu:

Málokteré stíhačce z druhé světové války se dostalo tak rozporuplného hodnocení jako americkému letounu Bell P-39 Airacobra. Jestliže v hodnocení USAAF stroj zcela propadl, sovětští vojenští letci jej řadili mezi své nejoblíbenější typy. Firma Bell Aircraft Corporation vznikla v Buffalu (stát New York) 10. července 1935. Jejím zakladatelem a prezidentem byl Lawrence D. Bell a post šéfkonstruktéra zaujal Robert J. Woods. Ten měl zá- libu v letounech neortodoxní koncepce, kterou se vyznačovalo již první dítko nové firmy, do výzbroje amerického válečného letectva nepřijatý, monstrózní těžký dvoumotorový stíhací letoun XFM-1 Airacuda. Nezvyklé řešení představoval také následující Woodsův typ, Bell P-39 Airacobra. Woods při jeho vývoji vycházel z nápadu kompenzovat hmotnost v přídi umístěné silné výzbroje pomocí zástavby pohonné jednotky za pilotní kabinu. Motor posazený u těžiště letounu měl stroji zajistit vysokou míru obratnosti a pohyblivosti, trup ve střední části ovšem musel být podstatně masivnější než u letounu klasické koncepce, aby v případě nouzového přistání nedošlo k vytržení motoru z lože a zamáčknutí pilota.
Osudové rozhodnutí
Prototyp XP-39 poprvé vzlétl v dubnu 1939. Celokovový samonosný dolnoplošník měl v trupu za kabinou zabudován vidlicový, kapalinou chlazený, dvanáctiválec Allison V-1710-17 o výkonu 845 kW opatřený turbokompresorem B-5. Od motoru vedla prodloužená hřídel pod kabinou dopředu k reduktoru za třílistou stavitelnou vrtulí Curtiss Electric. Další novinku představovalo užití příďového podvozku, který měl oproti klasickému podvozku záďového typu řadu výhod, mimo jiné usnadňoval start, přistání, pojíždění i údržbu stroje na zemi.