Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- 1/2023
- 2/2023
- 3/2023
- 4/2023
- 5/2023
- 6/2023
- 7/2023
- 8/2023
- 9/2023
- 10/2023
- 11/2023
- 12/2023
- IMAC EUROPEANS Championchip
- Kavan Pilatus PC-6 Porter
- Z mojí modelářské dílny – Naznačení pantů u makety
- Z mojí modelářské dílny – Stolní okružní pila
- Čmelák Z-37A
- Pro mladé i staré, Z-26
- Zkušenosti a rady z provozu dvou a čtyřtaktních benzínových motorů
- Účkařský koutek – Mistrovství ČR v kategorii F2D
- Dvacátá „parní Vyžlovka“
- Jak jsem stavěl účelový model nákladního vozu
- Celoroční obsah 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 12/2023 článek 5
Čmelák Z-37A
Stavěl Martin Zahrádka
Ukázka z textu:

Jak se zrodila myšlenka k realizaci Z-37A? Již jako malý chlapec jsem s úžasem pozoroval nad našim polem poletovat tento stroj a vždy to byl pro mne obrovský zážitek. Ve škole jsme dělali na onom letadle Generální opravu draku a my kluci modeláři jsme společnými silami stavěli maketu Z-37A o rozpětí 2500 mm. Bohužel jsem nikdy neviděl onen model hotov a ani nevím zdali někdy letěl. Školu jsem dokončil a stal se leteckým mechanikem. Letectví je pro mne celoživotní vášní a zdravý životní styl. Proto jsem se rozhodl postavit z nostalgie tento letoun. Na internetu jsem našel firmu, která na tento model prodává výřezy. Objednal jsem si verzi o rozpětí 1500 mm a přesně o svátcích vánočních se pustil do stavby. Nevím proč, ale vždy začínám křídly. Ke stavebnici bylo přiloženo cd s fotkami ze stavby, takže to občas bylo rozporuplné. Spoustu věcí nebylo nikde znázorněno a ani popsáno. Například podvozek a řízená ostruha nebyla součástí stavebnice a ani jako doplňkový prodej. Takže jsem dlouhou dobu sháněl až jsem sehnal na e-shopu. Blatníčky byly výzva. Dlouho jsem přemýšlel jak na ně. Nejdřív jsem zkoušel ohýbat duralový plech, ale po několika pokusech vždy skončily v popelnici. Pak, po dlouhém přemýšlení a spekulování, jsem zkusil ohnout duralovou trubku do úhlu 40 stupňů, kterou jsem uvnitř uříznul v požadované délce, a to už bylo to, co jsem si představoval. Udělal jsem ke každému blatníčku dva duralové proužky, které jsem na ohýbal a vrtal a nýtoval k sobě. Na soustruhu jsem vytočil kroužky s dírou a závitem pro červíka, přivařil argonem a spasoval s kolečkem, aby nikde nic nedrhlo a volně se otáčelo. Po dlouhém snažení vše dopadlo, myslím si, že na výbornou.
