Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- 1/2023
- 2/2023
- 3/2023
- 4/2023
- 5/2023
- 6/2023
- 7/2023
- 8/2023
- 9/2023
- 10/2023
- 11/2023
- 12/2023
- IMAC EUROPEANS Championchip
- Kavan Pilatus PC-6 Porter
- Z mojí modelářské dílny – Naznačení pantů u makety
- Z mojí modelářské dílny – Stolní okružní pila
- Čmelák Z-37A
- Pro mladé i staré, Z-26
- Zkušenosti a rady z provozu dvou a čtyřtaktních benzínových motorů
- Účkařský koutek – Mistrovství ČR v kategorii F2D
- Dvacátá „parní Vyžlovka“
- Jak jsem stavěl účelový model nákladního vozu
- Celoroční obsah 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 12/2023 článek 10
Jak jsem stavěl účelový model nákladního vozu
Pro RCM Ing. Petr Hrubeš
Ukázka z textu:
Na začátek uvedu, že nejsem žádný autíčkář, ale letecký modelář. Skoro 15 let se pravidelně účastním soutěží polomaket hydroplánů v Čechách i v zahraničí. Tyto soutěže jsou obvykle víkendové – tzn., že se soutěží oba víkendové dny. Pokud chce člověk před soutěží trochu potrénovat v dané lokalitě, případně něco odladit na modelu, musí přijet o něco dříve, typicky už ve čtvrtek. Na soutěži obvykle spíme ve stanu, autě, případně v chatce většinou v kempu. Problémem ovšem je, že místo odkud modely startujeme, je několik desítek, ale spíše několik set metrů vzdálené od stanů či chatek a na tuto vzdálenost musíme nějak dopravit model od místa spaní a nočního uložení modelů. Tuto cestu je nutno absolvovat minimálně ráno tam a večer zpět, případně častěji, pokud je na model potřeba provést nějakou úpravu, údržbu či menší opravu – nebo vysušení. Modely v této kategorii polomaket mají rozpětí typicky 2 – 3m a hmotnostně se pohybují v rozmezí 7 až 15 kg. A protože se jedná o hydroplány nemají (až na vyjímky) kolečka, nýbrž plováky a není možné takový model položit na kola (jako třeba model typuPiper) a za ocas odtáhnou k místu vzletu. Nosit sestavený, poněkud neskladný model o hmotnosti třeba 10 kg každý den několikrát na vzdálenost cca 200 m není žádný med a často mě z toho bolela záda. Proto jsem před lety začal uvažovat o myšlence připevnit na dřevěný transportní rám, na kterém model skladuji a přepravují osobním nebo dodávkovým automobilem, kolečka a něčím ho na místo startu dotáhnout. Již několik let vlastnímmodel „bugyny“ s pohonem 4x4 v měřítku 1:10, což přibližně odpovídalo měřítku modelu 1:11. Nicméně bugyna je příliš rychlá (maximální rychlost 45 km/h) a rychlý převod nemá dostatečnou sílu. Navíc pohon střídavým bezkomutátorovým motorem bez senzorů neumožňuje rozjezd do kopce nebo při zatížení. Takže tuto variantu jsem vyloučil.
