Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- 1/2023
- 2/2023
- 3/2023
- 4/2023
- 5/2023
- 6/2023
- 7/2023
- 8/2023
- 9/2023
- 10/2023
- 11/2023
- 25. ročník Čmelák Model Show
- Jak udělat z „Komára velblouda“
- Jak zjistit maximální přípustný proud neznámého bezkomutátorového motoru - doko
- Z mojí modelářské dílny – Potah křídel a ocasních ploch tak trochu jinak...
- Short S.25 Sandringham
- Pro mladé i staré, PZL-26
- Účkařský koutek – Retro u-modely v Mýtě
- Scheibe Bergfalke Mü13e
- Mistrovství světa lodních modelů sekce M+E - dokončení
- Jeep Willys a jeho přestavba z hračky na RC polomaketu 1.12
- 12/2023
- Ročník 2024
RC Modely 11/2023 článek 2
Jak udělat z „Komára velblouda“
Richard Plíhal
Ukázka z textu:
Všichni modeláři, pamatující si počátek sedmdesátých let a jejich průběh, si jistě pamatují první, z dnešního pohledu „RTF“ stavebnice létajících modelů na pohon gumovým svazkem. Pojem RTF je možná přehnaný, ale skutečně jste to vytáhli z krabičky, sestavili a ihned mohli létat. Konkrétně chci zavzpomínat na modely „Komár“ a „Vosa“. Poprvé se tyto dobře létající hračky objevily v provedení jednoduchých „tyčkových“ středoplošníků, dá-li se to tak nazvat, kdy trup tvořil plochý smrkový nosníček 8x3 mm, na němž byl seshora nasazen plastový centroplán, který měl tvar profilu prohnuté desky s drážkou, do níž se dala zasunout obě balzová křídla, cca do hloubky 5 mm. Balzové VOP a SOP se vkládaly do podobného držáčku, jež se nasadil na konec trupu. Kabinka, také plastová, se nasadila pochopitelně na druhý konec nosníku trupu před křídlo. Těžiště se „naladilo“ posunováním celého křídla po horní straně trupu. Jednoduché a geniální řešení. U Vosy i Komára šlo o identické díly, pouze Komár měl kabinku nižší a uzpůsobenu k nesení pouzdra pro drát s očkem na zavěšení gumového svazku, pohánějícího plastovou vrtuli „Igra“ a nesla ještě zasouvací drážku k uchycení „brnkacího“ drátového podvozku, s typickými „půlkolečky“. Celá sestava modelu, zejména Vosa, měla skvělé letové vlastnosti. Časem, po vícero pádech a přistáních, se ze všech držáků začala uvolňovat křídla a směrovka. Stačilo vše přilepit Kanagomem a byl klid, ovšem do doby, než se vše lepené ulomilo a musely se drážky znovu „zprůchodnit“ a křídla znovu zkrátit o 5 mm.
