Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 6/2021 článek 2
Motory Saito
Václav Maroušek
Ukázka z textu:
Nedávno jsem byl požádán mým kamarádem a kolegou z letiště, šéfredaktorem časopisu RC MODELY panem Václavem Janko, abych se podělil se čtenáři tohoto modelářského média o své dlouhodobé zkušenosti s provozováním mnou velice oblíbených motorů SAITO v různých typech i kubaturách. Prvním motorem tohoto výrobce byl pro mne v roce 2005 žhavík SAITO 13,5 ccm, který jsem si pořídil pro pohon modelu PZL M 18 DROMADER o rozpětí 2 300mm a letové váze 4,6 kg. S tímto motorem uvezl model i cca půl kila mouky nebo rýže a realisticky práškoval modelářské letiště. Saito se mi zalíbilo svým třaskavým zvukem a tak začal můj postupný přechod do kategorie čtyřtaktů. Občas jsem ještě provozoval dvoutaktní motory, ale postupně jsem je začal nahrazovat čtyřtakty. Dalším motorem, ještě jiné značky, byl v roce 2007 žhavík ASP FS 400 hvězdicový pětiválec, který jsem použil do nového modelu FLEET BIPLANE o rozpětí 2 300mm a váze 12 kg. Realismus letu za zvukové kulisy pětiválcového motoru byl téměř dokonalý, záměrně píšu téměř, protože po pár startech byla z modelu olejnička. Žhavící palivo má bohužel, jak jistě mnozí uživatelé potvrdí, jednu velkou neřest a tou je značné znečištění modelu nespáleným olejem z výfuku, vyžadující náročnou očistu modelu po každém letu. Objednal jsem tedy v USA výfuk Keleo, s kterým motor získal ještě lepší zvuk, ale nespálený olej se jen přesunul na spodek trupu. To byl důvod pro další změnu a tou byl definitivní přechod k benzínovým motorům.
