Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- 1/2020
- 2/2020
- 3/2020
- 4/2020
- 5/2020
- 6/2020
- LVG B.I
- Test lodě Melodia
- Belanca
- Sklápěcí podvozek
- Ohlédnutí za halovou sezónou
- Maketové prolisy plechů potahu kormidel
- Beechcraft C-45 H
- Pro mladé i staré, Polikarpov U-2
- TU-95 versus B-52 – 1. část
- Vyzkoušejte RC plachetnice – Plachty – 2. část
- Kotlíky pro parní strojky
- Dakar v Čechách?
- Jak začít s RC auty – 4. část
- 7/2020
- 8/2020
- 9/2020
- 10/2020
- 11/2020
- 12/2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 6/2020 článek 7
Beechcraft C-45 H
David Kopal
Ukázka z textu:

V roce 2016 jsem provedl zásadní rozhodnutí, že moje další soutěžní maketa pro kategorii F4C bude dvoumotorák. Z tohoto důvodu jsem si také v letech 2017-2018 postavil polomaketu Curtiss AT-9 Jeep o rozpětí 2,5 metru, abych si vše odzkoušel a tak trochu přišel na chuť provozování dvoumotoráku se dvěma spalovacími motory Titan ZG 20ccm. Během první sezóny 2018 jsem s Jeepem absolvoval asi 25 startů a přiznám se, že mě zvuk a vzhled dvoumotorového éra okouzlil. Bylo tedy rozhodnuto – zbývalo dořešit, jakou předlohu zvolit – v původním plánu byl Bristol Beaufighter, ale vzhledem k jeho poloze v expozici Londýnského muzea nelze pořídit kvalitní fotodokumentaci, především celkových pohledů na tohoto krasavce (mimochodem ze stejných důvodů je problém použití předlohy i z našeho Leteckého muzea Kbely, kde jsou exponáty vystaveny velmi „natěsno“). Nakonec jsem se rozhodl pro Beechcraft model 18, vojenské označení C-45H. Hlavním důvodem byl fakt, že na tento stroj v daném měřítku vyrábí firma Robart z USA zatahovací podvozek. Použití tohoto podvozku mě sice bude stát nějaký ten bodík při statickém hodnocení makety, ale upřednostnil jsem spolehlivost továrního výrobku. Podvozek je přímo konstruovaný na maketu Beechcraft v měřítku 1:5, na kterou nakreslil a nyní prodává plán známý americký konstruktér Zirrolli. Další body jsem už ale ztrácet nechtěl, a tak došlo na vlastní konstrukci – a abych neskákal od jednoho k druhému, raději jsem si plán od Zirrolliho vůbec nepořídil a pouze před záletem mi vyšel vstříc Václav Janko, který mi okopíroval část plánu s vyznačením polohy těžiště makety. Při volbě měřítka makety vycházím vždy z rozměrů motoru, od nich odvodím průměr motorového krytu, a tak mi vyšlo měřítko 1:4,9, rozpětí mám tak asi o 4cm větší, než vychází dle Zirrolliho plánu – v mém případě vychází rozpětí na 2950mm. Zároveň jsem zvolil výrazně odlišnou koncepci – na rozdíl od pevných ocasních ploch mám odnímací celou výškovku se směrovkami, oproti pevnému centroplánu a nasazovacím koncům křídel mám každé křídlo zvlášť spojené s trupem pomocí duralové trubky 30x1 o délce 900mm. Tato koncepce je také velmi výhodná z pohledu transportu makety, přece jen celková délka trupu je přes dva metry a rozpětí výškovky 900mm. Když sundám křídla a ocasní plochy, z trupu vlastně zbude samotná „roura“. Kompletace makety před startem zabere maximálně 15 minut. Samotná stavba mi zabrala 19 měsíců, přičemž pracuji v průměru 2,5 hodiny denně, takže odhadem nějakých 1500 hodin práce.
