Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- 1/2019
- 2/2019
- 3/2019
- 4/2019
- 5/2019
- 6/2019
- 7/2019
- 8/2019
- 9/2019
- Maketářský mítink po osmé
- AVRO Triplane
- Corsair z XPS
- Ohlédnutí za Krušnohorským pohárem 2019
- Polomaketa na elektromotor Phönix D.I
- Pro mladé i staré - Dlouhán
- Monografie - MiG 21 versus F-16 1. část
- Stavba modelu temžské bárky - TSB Gusty Cat - 2. díl
- MS Naviga NS Bánk 2019
- Neplovoucí model otrokářské lodě „Le Aurore“ - 5. část
- 10/2019
- 11/2019
- 12/2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 9/2019 článek 5
Polomaketa na elektromotor Phönix D.I
Miroslav Kopecký
Ukázka z textu:
Líbí se mi letadla z první světové války a ve svém „hangáru“ mám několik modelů letadel z tohoto období s různým rozpětím a z různých materiálů.
Současně mám rád, když je model neokoukaný a na našich letištích ne zcela běžný. Když jsem se před nějakou dobou rozhodoval, jaký další model
postavím, vybíral jsem právě podle těchto kritérií – bude to předloha z období „Velké války“ a nebude se jednat o úplně běžný typ. Při
prohledávání nejrůznějších stránek s plánky a dokumentací jsem narazil na plán modelu Phönix D.I od Kanaďana slovenského původu Laddie
Mikolaska. A hned mne zaujal – je to letadlo ze správného období, ne zcela běžné, rozpětí cca 170 cm bylo tak akorát… Jen pohon byl spalovacím
motorem, ale předělat ho na elektriku by neměl být problém. Takže bylo rozhodnuto - stavím Phönixe.
O předloze
Phönix D.I byl rakousko-uherský stíhací dvouplošník používaný během první světové války převážně na balkánské frontě. Většina strojů byla
vybavena motorem Hiero o výkonu 200 k (147 kW). Po srovnávacích testech s letouny Albatros D.III (Oeffag) a Aviatik D.I, které proběhly
v září 1917, prokázal Phönix D.I schopnost dosahovat vyšší rychlosti i stoupavosti vůči Albatrosu, což bylo důležité v převážně hornaté oblasti
a také lepší ovladatelnost ve srovnání s Aviatikem.
Od počátku prosince 1917 byl D.I nasazován jako doprovod průzkumných letounů, některé stíhačky byly přestavěny na fotografický průzkum
a z nich několik dostalo navíc silnější motor Hiero
o výkonu 230 k (169 kW). O snadné ovladatelnosti nového Phönixu svědčili piloti, kteří neměli problém s přechodem na novou stíhačku
z dvousedadlových cvičných strojů. Mezi další přednosti patřila pevná konstrukce nosných ploch, která umožnila bezpečný střemhlavý let,
což byl naopak poměrně nebezpečný manévr u Aviatiků i Albatrosů. Díky těmto vlastnostem se Phönix D.I těšil oblibě zejména u začínajících pilotů.
Letoun je zajímavý také tím, že na něm létalo mnoho pilotů českého a slovenského původu.
Stavba modelu
Už od začátku jsem věděl, že budu model oproti plánu trochu upravovat – kromě konverze na elektro jsem chtěl udělat dělená křídla a trochu
přidat na maketovosti tím, že udělám maketu motoru (na originálním plánu byl motor jen naznačený). Takže jsem si sehnal dodatečné podklady
– snímky motoru Hiero a publikace věnované tomuto typu letadla a mohl jsem začít.
