Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- 1/2019
- 2/2019
- 3/2019
- 4/2019
- 5/2019
- 6/2019
- 7/2019
- 8/2019
- 9/2019
- 10/2019
- Luňák
- Retroklání 2019
- Pylonářské zlato a stříbro z Austrálie
- Bee-Tween
- Nabíječ SkyRC B6 nano 320 W
- Spojky křídel
- Steen Skybolt
- Pro mladé i staré - model na stodvacítku, Aero A-35, 1. část
- Monografie MIG-21 vs. F-16, 2. část
- Serva DITEX ECOLINE 1. díl
- Stavba modelu temžské bárky - TSB Gusty Cat - 3. díl
- Naše opravdu poslední závody MS Naviga v Bánku
- Neplovoucí model otrokářské lodě „Le Aurore“ - 6. část
- 11/2019
- 12/2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 10/2019 článek 12
Naše opravdu poslední závody MS Naviga v Bánku
Jiří Voráček
Ukázka z textu:
V neděli 14. 7. 2019 v 07:00 jsme vyrazili na cestu - Praha, Brno, Bratislava, Bánk. Po třetí v životě jsme zkusili štěstí na MS, tentokrát oba s modely korvet na parní strojky - před čtyřmi lety jsme měli otevřené čluny Borkum a ještě čtyři roky předtím já ruský člun z lodi Petropavlovsk a Kristýna loď Rostislav z obrněnce z Černého moře, jen pro informaci čtenářům. V autě lodičky, voda, bombičky s plynem na několik jízd, nářadí, kočárky na převoz lodiček, krabice jídla a balík piv Kozel a na střeše nástavba s oblečením a nějakými drobnostmi jako letní střevíce, neceser s manželčinými věcmi a ještě „lovítko“ na ty naše docela těžké modely. Přeci jen moje loď váží 17 kilo, manželčina 12 a už si netroufám je nosit. Zvláště když už dvakrát jsme v Bánku byli a vím, že k vodě vedou schody a pak je nutno si kleknout a položit loď asi 15 cm pod plato – prostě jsem se vybavil. No, podle navigace měla být cesta dlouhá 566 km a trvat asi 6 hodin, ale všechno záleželo na momentální dopravní situaci na té naší D1... Je ale pravda, že v neděli ráno byl provoz docela plynulý a jediný zádrhel bylo, že jsme dosud nikdy nepřekročili hranice se Slovenskem a netušil jsem, kde se kupuje jejich dálniční známka. U Pelhřimova naše stará navigace rezolutně prohlásila „okamžitě otočte do protisměru“ a já si uvědomil, že jsme v moci pekelného zařízení, které díky 11 letům věku mohlo učinit prakticky cokoliv na zmaření naší cesty. Pochopitelně jsem toto ignoroval, zvláště když jsem si vzpomněl, jak se nám před časem na Vánoce večer do ticha nějakého televizního programu ozvalo zhruba totéž! To ale bylo po asi dvou měsících, kdy byla navigace ve skříni a vím zcela určitě, že se baterie v navigaci vybije po dvou dnech. Tehdy se ta věc neuvěřitelně vzpamatovala a oba nás s manželkou vyděsila k smrti, hned jsem volal dětem, jestli se nic nestalo, protože jsme docela pověrčiví a tohle bylo nad moje chápání. Ale, po čase se to zase „chytlo“ a jeli jsme dál. Do Bánku jsme přijeli asi v 15:00 a hned se ubytovali v pěkném privátě, který nám sehnal vedoucí výpravy pan S. Jakeš - opravdu mu patří díky za péči, staral se o nás „jako o vlastní“, sice asi kilometr od závodiště, ale v lese, v klidném místě, s možností se na zahradě opalovat, odpočívat, osprchovat se a to ve společnosti několika známých modelářů... moc pěkné.
