Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- 1/2018
- 2/2018
- 3/2018
- 4/2018
- 5/2018
- 6/2018
- Šavrov SH-2
- Základy létání akrobacie s RC modely – 1. díl
- L-40 Meta Sokol
- Den na letišti Josefov
- Vákuované krídla krok za krokom - Díl 3
- Heinkel He 162 A2 Spatz
- Pro mladé i staré – Schleicher ASK 18
- Na návštěvě u JETI model
- Monografie – Orličan L-40 Meta Sokol
- BVP-1 v měřítku 1:7
- Staré pověsti modelářské aneb „sága staršího modeláře“ kapitola 7. - část 2.
- Parní Vyžlovka
- 7/2018
- 8/2018
- 9/2018
- 10/2018
- 11/2018
- 12/2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 6/2018 článek 2
Základy létání akrobacie s RC modely – 1. díl
RCM
Ukázka z textu:
Tento seriál navazující na předešlý „Pilotáž RC modelů“, by měl pomoci modelářům, kteří létají rekreačně pro své potěšení a zvládli už základní pilotáž. To znamená, že dovedou odstartovat ze země či z ruky, jsou schopni ovládat model ve zvoleném prostoru a také dovedou bezpečně přistát. Modeláři nacházející se v tomto stadiu dříve či později zatouží se svým modelem zalétnout nějaký ten akrobatický obrat. Tím si zpestří létání a také se více přiblíží letem svého modelu skutečnému letounu. Dříve, než se pustíme do popisování jednotlivých obratů, je dobré se seznámit s několika zásadami, které bychom měli dodržovat, abychom neohrozili nejen model svůj, nýbrž i případné jiné modely, které jsou současně s naším ve vzduchu. V každém případě je žádoucí, abychom se se svými létajícími kolegy domluvili na určitém prostoru, kde obraty hodláme nacvičovat. Před započetím kteréhokoliv akrobatického prvku se vždy přesvědčíme, zda se v prostoru nad naším letounem, pod ním nebo v jeho bezprostřední blízkosti nepohybuje nějaký jiný model. Musíme si také uvědomit, že v kterékoliv fázi obratu nám může vysadit motor. V takovém případě hlasitě upozorníme piloty létající současně s námi na vzniklou situaci a potřebu přednostního přistání. Po nečekaném vysazení motoru dbáme hlavně na dodržení bezpečné rychlosti, a co nejkratší trasou směřujeme k přistávací dráze. V nutném případě, a pokud nevane příliš silný vítr, můžeme volit i přistání po větru. V tomto případě musíme počítat s větší přibližovací rychlostí modelu a tím pádem i s delším dojezdem. Pokud nemáme bezpečnou výšku pro dotažení modelu na přistávací dráhu, volíme raději přistání mimo dráhu. Následky takového nouzového přistání bývají zpravidla menší než následky havárie způsobené ztrátou rychlosti modelu v zatáčce či zachycením křídla o zem. Rozhodně ale raději obětujeme menší poškození při přistání po větru nebo mimo dráhu, než se snažit za každou cenu přistát předpisově!
