Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- 1/2018
- 2/2018
- 3/2018
- 4/2018
- 5/2018
- 6/2018
- Šavrov SH-2
- Základy létání akrobacie s RC modely – 1. díl
- L-40 Meta Sokol
- Den na letišti Josefov
- Vákuované krídla krok za krokom - Díl 3
- Heinkel He 162 A2 Spatz
- Pro mladé i staré – Schleicher ASK 18
- Na návštěvě u JETI model
- Monografie – Orličan L-40 Meta Sokol
- BVP-1 v měřítku 1:7
- Staré pověsti modelářské aneb „sága staršího modeláře“ kapitola 7. - část 2.
- Parní Vyžlovka
- 7/2018
- 8/2018
- 9/2018
- 10/2018
- 11/2018
- 12/2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 6/2018 článek 11
Staré pověsti modelářské aneb „sága staršího modeláře“ kapitola 7. - část 2.
Jiří Špinar
Ukázka z textu:
Část 2.: M. V. STAVENES norský poštovní parník.
V roce 1999 jsem se zúčastnil s lodí STADT ZÜRICH MS v Německu. Tam jsem získal od polských kolegů plán na norský poštovní parník Stavenes
v měřítku 1:30 a rozhodl se jej postavit. Stavbu jsem započal v roce 1999 se záměrem zúčastnit se s ním MS 2001 v polské
Illawě. Po tradiční teoretické a materiální přípravě jsem se pustil do stavby. Strojovna už měla být podstatně dokonalejší než u minulého
modelu a tak jsem se rozhodl zakoupit pro tento model profesionálně zhotovený parní stroj od firmy Jansa. Šlo o šoupátkový dvouválec (vrtání
12 mm, zdvih 20 mm) s rozvodem páry dutými šoupátky v ležaté úpravě a s úhlovým ozubeným převodem na čtyřlopatkový lodní šroub o průměru 66 mm.
Páru pro pohon stroje dodával vodotrubnatý kotel
o obsahu 700 cm3, opatřený PB hořákem o výkonu asi 1 200 W, předehřívačem páry, kondenzátorem odpadní páry, pojistným ventilem, vodoznakem
a manometrem. Doplňování vody do kotle za provozu zajišťuje zubové čerpadlo, které čerpá vodu přes filtr přímo otvorem na dně trupu lodě.
Doplňování vody není automatické, zapíná se RC spínačem na povel z vysílače vždy na 10 sec. po 10 min. chodu kotle (zjištěno zkusmo). Tímto
způsobem lze udržet hladinu vody zhruba na 50 % obsahu kotle, což je optimální.
Stavbu modelu jsem započal trupem a to méně tradičním způsobem. Klasická základní kostra je mezi žebry a podélníky vyplněná bloky polystyrenu
a celý trup potom obroušen do požadovaného tvaru. Tím se získá kopyto pro laminování, zmenšené o cca 2,5 mm, což je tloušťka budoucího laminátu.
Prostor mezi žebry
a podélníky, kde byly obroušené bloky polystyrenu, jsem polepil izolepou a následovalo laminování cca pěti vrstvami skelné tkaniny prosycené
CHS Epoxy 1200.
