Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- 1/2018
- 2/2018
- „ahi“ od dream Flight
- Spielwarenmesse - Norimberk
- Přijímače Duplex řady REX Assist – 2. část
- Stavba konstrukčního trupu trochu jinak
- Osvětlení modelu jednoduše a levně
- Solaris
- Supermarine Spitfire MK 9 Otty Smika
- Pro mladé i staré – Morane–Saulnier Type L
- Monografie – Aero Ae-45 / 145
- T-34 v měřítku 1:7
- Staré pověsti modelářské aneb „sága staršího modeláře“ kapitola 4.
- ELCO PT Boat 1. díl
- 3/2018
- 4/2018
- 5/2018
- 6/2018
- 7/2018
- 8/2018
- 9/2018
- 10/2018
- 11/2018
- 12/2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 2/2018 článek 11
Staré pověsti modelářské aneb „sága staršího modeláře“ kapitola 4.
Jiří Špinar
Ukázka z textu:
Než došlo k prvním pokusům s modely poháněnými parním strojem, stačil jsem ještě postavit první model určený výhradně pro třídu C2 (neplovoucí modely se strojním pohonem). S modely Penelope a Rodney jsem se účastnil i soutěží neplovoucích modelů na soutěžích národních i mezinárodních (Holandsko, Rumunsko, Bulharsko), ale to co stačí „na vodu“, je méně úspěšné ve třídách C. Přínosem účasti na těchto soutěžích byly zkušenosti a poznání, jak je nutné model pro třídu C propracovat, aby mohl obstát i v mezinárodní konkurenci. Základním předpokladem je získat kvalitní dokumentaci, což nebývá vždy snadné. Má volba padla na model italské věžové bitevní lodě Duilio z roku 1876, jejíž výborný plán v měřítku 1:100 a detaily 1:50 jsem získal od německého kolegy, který model dle tohoto plánu postavil a po získání maximálního počtu zlatých medailí z ME a MS s ním již dál nemohl soutěžit. Loď je zajímavá svou nezvyklou architekturou např. asymetrické postavení komínů i dalších prvků, výrazným zbarvením apod. Mnozí kolegové říkali, že model je tak šeredný až je krásný. Podrobný a kvalitní plán je jistě výhodou, ale z druhé strany mohou nastat potíže při stavbě, mnohé detaily podrobně na plánu zpracované jsou často problematické při realizaci. V mnohých případech je nutné hledat vhodné materiály i technologie, aby se daný detail v rámci daných možností dal co nejpodrobněji vyrobit, jak plán předepisuje. Trup jsem stavěl klasickou metodou, tj. kostra, plaňky a laminát. Podrobněji se zmíním o znázornění plátování. Na vybroušený povrch trupu jsem dle plánu narýsoval tužkou jednotlivé pláty a označil si části vystouplé, které měly být cca o 0,3 mm vyšší, než byla základní rovina. K maskování jsem použil čtyři vrstvy bezbarvé izolepy nalepené tak, aby kopíro-valy nižší pláty. Takto připravený povrch je přestříkaný stříkacím dvousložkovým tmelem a přebroušený „pod vodou“ brusným papírem zrnitosti 200. Tento postup jsem opakoval tak dlouho až povrch byl vyrovnán s nalepeným maskováním „propadlých“ plátů. Po odstranění masko- vání bylo plátování hotové. Příčné dělení plátů jsem znázornil nalepením 0,1 mm silným drátem potřebné délky sekundovým lepidlem. Hrany vystouplých plátů jsem opatrně začistil brusným papírem zrnitosti 400. Po nástřiku barevného nátěru byla iluze plátování téměř dokonalá.
