Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- 1/2018
- 2/2018
- 3/2018
- 4/2018
- 5/2018
- 6/2018
- 7/2018
- 8/2018
- 9/2018
- 10/2018
- Mistrovství světa F5D Takikawa - Japonsko
- Stavba modelu Brouk
- Modeláři ve Vlkově
- Lavočkin La-7
- Aviatik Berg DI
- Stavba polomakety Z 37 Čmelák
- Pro mladé i staré – Lockheed Vega 5B - 1. část
- Kapesní nabíječ ISDT Q6 Lite
- Monografie – Zrod legendy - Lavočkin La-7
- Americký raketový systém MRLS
- Modernizace staršího parního strojku modeláře“ kapitola 7. - část 5.
- Pod plachtami Díl 1. - Plachetnice Niké
- 11/2018
- 12/2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 10/2018 článek 9
Monografie – Zrod legendy - Lavočkin La-7
Richard Plíhal
Ukázka z textu:
Počátek jeho vzniku sahá do první poloviny druhé sv. války, kdy Sovětský svaz čelil vpádu Hitlerovského Německa a neměl adekvátní stíhací stroje, které by účinně odrážely útoky Německých stíhaček, jež byly již prověřeny koncem třicátých let, ve válce ve Španělsku. Navíc Rusko bylo po Stalinistických čistkách připraveno o skvělé velitele, odborníky a konstruktéry jak pozemní, tak letecké techniky. Na vedoucích postech se objevily nezkušené osoby, jež neuměly účinně použít svěřenou armádu, její techniku a o znalosti taktiky a přijmutí způsobu boje protivníka, ani nemluvě. Docházelo tak k drtivým ztrátám na životech a technice, jíž se navíc nedostávalo, díky rychlému postupu Německa a neustálým přesouváním válečné výroby na východ. I když se už objevily nové typy letadel řady Mig 1, Mig 3 a Jakovlev 1 a 1M, nebyly v dostatečném množství k dispozici a navíc byly pilotovány nezkušenými a špatně vycvičenými piloty. Jakmile se situace po Stalingradské blokádě stabilizovala a Rusko začalo vytláčet okupanty zpět, objevila se stíhačka Lagg 1 a potom Lagg 3. Vzhledově se velice blížily Lavočkám tak, jak je známe dnes. Konstruktéři Lavočkin, Godunov a Gudkov (zkratka LAGG) použili na tato letadla řadové, kapalinou chlazené dvanáctiválcové motory VK 107, které nedaly letounům očekávané výkony a Laggy se navíc vyznačovaly nesnadnou pilotáží, jež neodpouštěla sebemenší chyby. Proto si mezi piloty vydobyly název „LAkyrovanyj Garantirovanyj Grob“ (La-kovaný garantovaný hrob - Lagg). Přes to všechno byl letoun v rukou stále se zlepšujících výkonů pilotů rovnocenný německému ME 109 E. Zástavbou hvězdicového 14válce Švecov AŠ 82 se parametry letounu rapidně zlepšily a vyústily v další verzi letounu La-5, 5F a později La-5 FN S motorem AŠ 82 FN. Tyto stroje již měly snížený hřbet trupu s kapkovitou kabinou, z níž měl pilot částečný rozhled i dozadu. Letouny všech verzí od Laggu 1 až 3 byly vyráběny do r. 1942. Ihned poté stroje všech verzí řady 5 až do konce roku 1944, kdy je na výrobní lince vystřídaly typy La-7. Jednalo se o stejný drak letounu i stejný motor, jen bylo v konstrukci křídla použito více kovových prvků, odstraněn výstupek vstupu vzduchu do motoru před kabinou. Vstup vzduchu kompresoru motoru se přesunul z prostoru pod motorem na nové místo vespod trupu na úrovni odtokové hrany křídla. Výkony se těmito aerodynamickými zjemněními zlepšily a maximální rychlost dosahovala až 660 km/h. Zajímavostí je ale fakt, že „sedmičky“, ač měly stejný motor s typem 5, trpěly zadíráním motoru pár minut po startu…
