Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- 1/2018
- F6F Hellcat – ACES WW2
- Přijímače Duplex řady REX Assist – 1. část
- Retroplane 2017
- Baby Hai
- Sky RC D400 Ultimate DUO 2x 200 W
- Čtyřmotorák BOEING B-17G „A BIT O LACE“ podruhé
- Pro mladé i staré – Polystyrenová Beta Major Be-56
- Monografie – Praga E-210 / 211
- Staré pověsti modelářské aneb „sága staršího modeláře“ kapitola 3.
- Čelisti bez čelistí aneb jak postavit parybu
- Dvouvrstvá diagonální obšívka
- Výstava klubu Maják Borovany
- 2/2018
- 3/2018
- 4/2018
- 5/2018
- 6/2018
- 7/2018
- 8/2018
- 9/2018
- 10/2018
- 11/2018
- 12/2018
- 1/2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 1/2018 článek 12
Výstava klubu Maják Borovany
Jiří Voráček; Foto Pavel Sviták
Ukázka z textu:

Ono to tak nevypadá, ale už jsem pamětník. V roce 2005 bylo v Borovanech u rybníku Pražan mistrovství světa Naviga - to jsem byl čerstvý šedesátník a na závodech se mnou samozřejmě byla i moje žena Kristýna. Tenkrát jsme byli „divocí“ modeláři, ale od toho data se všichni modeláři museli „schovat“ pod křídla nějakého klubu. ejším šéfem jihočeských modelářů Karlem Filipem a nějak jsem se vyznal z toho, že miluju Jižní Čechy, protože jsem tam za prvé vojákoval (v Třeboni a potažmo v Lomnici nad Lužnicí, byla tam hláska). Za druhé jsem tam 3 roky po vojně jezdil jako pracovník VÚD právě z nádraží Č. Budějovice a určitě jsme jezdili i kolem Borovan. Tenkrát jsem to nějak nevnímal, spíš si pamatuju Trocnov, tam byla volná trať. No a za třetí, když jsem nastoupil na FAMU, tak jsme budovali v Poněšicích sportovní tábor a přes 20 let jsme tam jezdili i jako zaměstnanci na dovolenou... Tak Karel nelenil a řekl „no tak budeš ode dneška člen našeho klubu“ a bylo to. Asi po roce se kamarádi rozešli do celkem tří klubů - Vltava, Maják Borovany a Ledenice a my jsme připadli do Majáku Borovany. Co na tom, že jsme už žili v Kamenných Žehrovicích, okres Kladno, že. Prostě jsme se stali členy a od té doby „zdobíme“ fota ze závodů s členy klubu, specielně mně narostlo pěkný bříško, ale jinak si připadám pořád stejně (no, jak říkám, pitva ukáže...).
