Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- 2/2017
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- Pionýr LF-109
- XV. SAM RC Majstrovstvá Európy
- Mistrovství České republiky rádiem řízených maket F4C a F4H
- Letecký den Cheb 2017
- Vývoj protiběhu 2,5 kW pro modely F3A
- Z mojí modelářské dílny – Přechody jednoduše
- Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky
- Pro mladé i staré – Házedlo Buchty a loutky
- Z dílny Jardy Daneše – Přípravek na zmenšení průměru vrtule
- Monografie – Let C-11 (Jak C-11)
- Spark? Selfie party dron
- Malé nahlédnutí na třetí závod plachetničkářů
- Fiasko starého parníkáře na „Čabárně“
- 9/2017
- 10/2017
- 11/2017
- 12/2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 8/2017 článek 13
Fiasko starého parníkáře na „Čabárně“
Jiří Voráček; Fotografie dodal pan Jan Vrba, sám závodník.
Ukázka z textu:
Laskavostí rodiny Lážnovských, jsme se zase po roce sešli na vodním parku Čabárna u Kladna, na Poháru města Kladna lodních modelů 2017. Tyto závody organizuje pan Míla Modr s pomocí přátel a nadšenců a je to opravdu oddych pro staré harcovníky jako jsem já a ta moje závodnice Kristýna. Nepřeháním - jednoduchá trať, která je pro „jezdiče“ závodů Naviga přímo balzámem na nervy. Ale tentokrát se balzám nějak „hůře roztíral“ a musím připustit, že jsem si vybral míru vrchovatou. Moje lodě (omlouvám se všem zúčastněným, že pořád píšu o těch svých kocábkách, jako by to byl středobod vesmíru, ale pro mne je to tak), se tentokrát proslavily opačným způsobem, čili tragicky. Ale popořadě: Na trať vypluly první lodě hasičské. Nic takového nevlastním a tak jsem jenom sledoval míření vodním proudem na balonky na vrcholech branek. Pluly první proto, že v parném slunci se neočekávala zvláštní životnost balonků a tak lodě hasičské dostaly přednost. Jak jsem pochopil, funguje zde něco jako „buzar“, neboli zpětný ráz stříkačky. Prostě není snadné se do balonku trefit, ale dařilo se. Hned poté šly na vodu parníčky. Nečekal jsem nic moc, moje lodička „Bivoj“ se slaboučkým osciláčkem 2 x 9 mm vlastní výroby, proti stroji Oty Křena 2 x 12,5 mm americké výroby, moc šancí neměla. Ale jezdíme pro radost, takže co na tom. Ale malér - čínské alkalické baterie koupené na Lánech v bistru s šikmookým prodejcem, těsně před koncem první jízdy přestaly dodávat proud do přijímače a lodička začala u koncové branky opisovat kruhy. A to tak, že zcela a furt, česky řečeno. Celkem 6 x jsem branku obeplul, ale ani jednou se ta moje mrcha do ní nestrefila. I když to bylo „o fous“. Tak jsem nasadil záchrannou lodičku „Steam Ship Nr.42“. Ona kdysi opravdu plula na páru, ale pak jsem se z ní rozhodl udělat záchrannou loď a vybavil jí elektromotorkem a šikmým vodním kanálem pode dnem.
