Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- 2/2017
- 68. ročník Spielwarenmesse v Norimberku
- Stavebnice Cool Master RTF
- Spitfire Mk.IX ze stavebnice Seagull
- Stolek pro modelářskou frézku a pilku
- „Minilakovna“ chudého modeláře
- Drony, směrovky a já
- Nabíječ Voltcraft Charge Manager 410
- Větroň Racek 3 „Mrkev“ a jeho model
- Pro mladé i staré, Bristol Scout
- Monografie, Martin Baker MB 5
- Pojďme si vystřelit, 2. část
- Jak se rodí maketa lodi, 3. část
- Hořáky pro parní lodě
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- 9/2017
- 10/2017
- 11/2017
- 12/2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 2/2017 článek 8
Větroň Racek 3 „Mrkev“ a jeho model
Miroslav Nedorost
Ukázka z textu:
Větroň Racek 3 vznikl v polovině 30. let 20. století. Na konstrukci větroně spolupracovali František Kantor a František Štrupl v roce 1934. Letoun stavěl sám František
Kantor, od roku 1937 však výroba probíhala velmi pomalu, a to až do doby, kdy se na ní začal podílet Karel Kuklík.
Dělené dvojnosníkové křídlo mělo profil Göttingen 527. Potah nosných ploch
k přednímu nosníku tvořila překližka, zbytek pokrývalo plátno. Větroň přistával na jasanovou, gumovými špalíky odpruženou lyži pod trupem. Trup měl oválný průřez
a překližkový potah. Pilotní prostor zakrýval průhledný celonový kryt, za kabinou se na horní část trupu napojovala do M lomená křídla. Trup byl natřen červenou
barvou, proto je také větroň znám pod jménem Mrkev.
Racek 3 byl dokončen a zalétán
29. 10. 1937 ve Kbelích, kde sním Slávek Rodovský udělal zdařilé zalétávací aerovleky. První start se uskutečnil vlekem za velmi rychlým, vojenským, motorovým
letadlem AERO Ab-111. Větroň se choval velmi dobře jak ve vleku, tak i při vlastním letu a dobře reagoval na řízení. Ihned po zalétání byl schválen k provozu.
Větroň byl potom převezen na letiště Raná u Loun, kde prokázal velmi dobré letové vlastnosti na svahu, zvlášť svými déletrvajícími lety. V červnu 1938 se uskutečnila
na Rané plachtařská soutěž, ve které však byl těžce poškozen, pilot při nízké zatáčce zachytil křídlem o strom. Racek byl převezen na opravu, která se protáhla.
Mezitím došlo k okupaci Československa nacistickým Německem a naši piloti měli zakázáno létat.
Racek 3 byl znovu zalétán a veřejně představen až na leteckém dni na Točné 25. 5. 1947 a létal potom do roku 1948 na Rané. Naposled pravděpodobně letěl
19. 7. 1948, kdy s ním pilot Karel Kuklík více než hodinu plachtil v termice. Po únorovém převratu komunisti nařídili větroň zlikvidovat. František Kantor ho proto
raději v lednu 1951 věnoval Národnímu technickému muzeu, kde je umístěn dodnes.
Historie modelu
Model Racka 3 měl Jindřich Stejskal rozestavěný asi pět let, postupně se k němu vracel a zase jej odkládal. V té době vlastně vyvíjel a objevoval stavební
postupy a řešení velkých modelů. Až na nátlak kamarádů ho konečně dokončil v roce 2005. V létě toho roku byl zalétán, nejprve na navijáku a potom už ve vleku
s Rudolfem Helmerem.
