Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- 2/2017
- 68. ročník Spielwarenmesse v Norimberku
- Stavebnice Cool Master RTF
- Spitfire Mk.IX ze stavebnice Seagull
- Stolek pro modelářskou frézku a pilku
- „Minilakovna“ chudého modeláře
- Drony, směrovky a já
- Nabíječ Voltcraft Charge Manager 410
- Větroň Racek 3 „Mrkev“ a jeho model
- Pro mladé i staré, Bristol Scout
- Monografie, Martin Baker MB 5
- Pojďme si vystřelit, 2. část
- Jak se rodí maketa lodi, 3. část
- Hořáky pro parní lodě
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- 9/2017
- 10/2017
- 11/2017
- 12/2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 2/2017 článek 13
Hořáky pro parní lodě
Jiří Voráček
Ukázka z textu:
Musím si postěžovat – parní zařízení jsou stále velmi komplikovaná záležitost i když si myslím, že za dvacet let, co se o ně zajímám, už něco umím. Není to však tak úplně pravda – jsem stále čirý amatér a případné neúspěchy je třeba nějak odstranit. Přiznávám, že se někdy nedaří a je nutno laborovat. Navíc mě to baví. Hořáky můžeme dělit na ty, které fungují a na ty, co jim to moc nejde. Mohou být vodorovné - třeba keramické, nebo kovové. Ty jsou méně časté, mám jeden funkční ze stařičké soupravy Kempink Meva Butar. Také mám keramické, ať už kupované, nebo vlastní výroby. Několik jsem jich také vyrobil, a tak se chci podělit o zkušenosti. Existují také vhodné kovové hořáky, které se dají koupit třeba v OBI nebo Hornbachu. Mohou pracovat vleže nebo šikmo či na výšku, mají opravdu zajímavé udávané výkony, ty se však do stojatých kotlů nehodí. Někde v časopisu Dampf und Heizluft jsem se dočetl, že 1 cm2 keramiky vyzáří asi 20 W tepelného výkonu. Hořák třeba 5 x 10 cm má plochu 50 cm2 a krát 20 je 1000 W, což už je pěkný údaj. Jenže, co s tím – teorie není právě moje silná stránka, a tak mohu dělat pokusy s hořáky na ohřev vody v mých kotlících, srovnávat a vybírat. Chce to však mít několik hořáků a pokud možno každý jinak velký. Vyrobil jsem si proto několik hořáků různých velikostí. Pracně jsem postavil také kotlík, svářeč nejsem nijak slavný, ale po několika opravách vznikne něco, co neteče a můžeme začít zkoušet. Hovoříme o stojatých kotlích, pod nimiž je můj hořák. Pokud pracuje dobře, kotlík dává dostatek páry a strojek běží bez problémů, ještě však není vyhráno. Otevřená jednoduchá lodička sice plave dobře, ale soudci jí nedají moc bodů při hodnocení – pokud nemám loď jako třeba Michal Šenekel, který má vše opravdu špičkově postaveno. Moje jednoduché strojovny a lodě tolik bodů za stavbu nedostávají, takže mám druhou možnost – postavit parník s nástavbami, ale to je již docela komplikace. Dáte-li totiž strojovnu do uzavřené lodi, začnou se většinou „dít věci“. Hořák v uzavřené lodi spálí kyslík, navíc ze stroje uniká pára, která také hoření nepodporuje. Výsledkem je, že plamen hořáku zhasne.
