Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- 2/2017
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- 9/2017
- 10/2017
- 11/2017
- 12/2017
- PZL-104 Wilga
- 39. Graupnerův pohár hydroplánů v Hagnau
- Ionová evoluce pokračuje
- Husky 1800S od Graupnera
- Z mojí modelářské dílny – Jak jednoduše postavit ocasní plochy pevné a lehké
- Stavba křídla z polystyrenu – trochu jinak
- Čáp K-65
- Z dílny Jardy Daneše – Heliport
- Pro mladé i staré - International Indoor Fly-In 2017 Nijmegen
- Monografie – De Havilland D.H. 89 Dragon Rapide
- Jak se rodí maketa lodi 6. část
- Bojové vozidlo pěchoty BVP-1
- Obsah ročníku 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 12/2017 článek 7
Čáp K-65
Ing. Milan Hýbl
Ukázka z textu:
Po skončení války a opravách poškozené Mrázovy továrny pokračovala výroba - tentokrát už Čápů. Kódové označení bylo nejprve C 5 a později K 65. Hlavními odběrateli byla armáda, Bezpečnostní letectvo, zemědělské letectvo (boj proti mandelince bramborové) - později Agrolet a aerokluby Svazarmu. Výroba v Chocni byla ukončena v roce 1949, kdy bylo vyrobeno posledních 36 letadel. Celkem bylo v tehdejším choceňském Orličanu postaveno asi 140 letounů. U aeroklubů byl Čáp velmi oblíben při vlekání větroňů do termiky pro svůj krátký start, sílu a stoupavost. Velmi se osvědčil při převlecích z polí. Na krátkém laně (15 m) odstartoval i z minimálních políček. Na letištích aeroklubů nebyly vzácností i trojvleky. Za nějaký čas po ukončení výroby přišli členové tehdejšího aeroklubu na letišti v Chocni s nápadem postavit vlastního vlečného Čápa z rozsypu dílů zbývajících v podniku po ukončení výroby a z renovovaných dílů použitých. Po velkém úsilí se dílo podařilo a poslední vyrobený Čáp byl slavnostně předán místnímu aeroklubu na leteckém dni v Chocni v roce 1955. Dostal imatrikulaci OK-MIR (nad i byla přimalována nepovolená čárka) a na krytu motoru měl „ORLIČAN LETCŮM DOSLETU“. Na podzim v r. 1962 letěl do Vysokého Mýta ze Slovenska s převlekem s větroněm VT 109 Pionýr (Čápa pilotoval Josef Maixner). U Svitav vlétli do podstatně zhoršeného počasí a následovalo vynucené přistání na nouzové ploše (práškařská plocha Jedlová u Poličky). Pionýr přistál bez problémů. Čáp OK-MÍR se do rozmočené plochy zabořil a převrátil. Poškození letadla bez zranění pilota.
