Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- 2/2017
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- 9/2017
- 10/2017
- 11/2017
- 12/2017
- PZL-104 Wilga
- 39. Graupnerův pohár hydroplánů v Hagnau
- Ionová evoluce pokračuje
- Husky 1800S od Graupnera
- Z mojí modelářské dílny – Jak jednoduše postavit ocasní plochy pevné a lehké
- Stavba křídla z polystyrenu – trochu jinak
- Čáp K-65
- Z dílny Jardy Daneše – Heliport
- Pro mladé i staré - International Indoor Fly-In 2017 Nijmegen
- Monografie – De Havilland D.H. 89 Dragon Rapide
- Jak se rodí maketa lodi 6. část
- Bojové vozidlo pěchoty BVP-1
- Obsah ročníku 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 12/2017 článek 10
Monografie – De Havilland D.H. 89 Dragon Rapide
RCM
Ukázka z textu:
Konstruktéři společnosti de Havilland od dob první světové války navrhovali pro vojenské i civilní užití jednoduchá letadla klasického uspořádání. Nebyla sice příliš výkonná, ale jak se později vždy ukázalo, neuvěřitelně spolehlivá a téměř nezničitelná. Není divu, že létala po celém světě. Zájem o ně rostl i počátkem třicátých let, kdy se v Británii rozmáhala soukromá letecká doprava. Dvoumístné a čtyřmístné stroje přestaly stačit a tak koncem roku 1933 začal tým de Havillandu, vedený designérem letadel Arthurem Ernestem Haggem, pracovat na novém letounu, který měl být rychlejším a pohodlnějším nástupcem staršího typu D.H. 84 Dragon z roku 1932 a jehož bylo postaveno 115 exemplářů. Tím vznikly v roce 1933 čtyřmotorový D.H. 86 Dragon Express a opravdu rychlejší a pohodlnější dvoumotorový D.H. 89 Dragon Six velmi podobných tvarů. Dva motory a sedadla až pro osm cestujících stačily, a tak se výroby v roce 1934 dočkal druhý z nich ale už přejmenovaný na Dragon Rapide. První prototyp odstartoval s pilotem Hubertem Broadem z letiště Hatfield v Hertfordshire 17. dubna 1934. Už před válkou první stroje sloužily u dopravních společností a s jednoduchou výzbrojí také ve vojenských letectvech menších států. Vojenská průzkumná verze, nabízená britskému pobřežnímu velitelství sice neuspěla proti typu Avro Anson, ale i tak se letouny dostaly k britskému královskému letectvu - jako spojovací a cvičné. Původně civilní letouny ve službě doplnily i stroje stavěné přímo na zakázku RAF, lišící se hlavně motory Gipsy Queen a jménem Dominie.
