Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- 2/2017
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- 9/2017
- 10/2017
- Fokker D.VII – polomaketa stíhacího letadla
- F-4U Corsair Olathe Cansas
- Test modelu Griffon
- Nový vysílač JETI Duplex DS-24
- 4. MČR historických modelů
- Piper L-4 Grasshopper
- Pro mladé i staré – Aero A-35 restaurovaný ořech
- Jak jsem dělal rámus – 2. část
- Monografie – Aero L-39 Albatros
- Sezona 2017 – MS Orneta Polsko 2. část
- Lodní modeláři FSR měli v závěru prázdnin napilno
- MS lodních modelů sekce M - letos v Maďarsku
- 11/2017
- 12/2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 10/2017 článek 3
Test modelu Griffon
RNDr. Zdeněk Hubáček
Ukázka z textu:
Pro test motoru AXI – Cyclone 2814-16 (test v minulém čísle RCM) jsem hledal model větroně, ve kterém bych mohl pohon odzkoušet. Volba padla na větroň Griffon
od moravského výrobce Modellstudio CZ Tupesy. Model se mi natolik zalíbil, že jsem se rozhodl na něj připravit test samostatný.
Úvaha na úvodVětroň s elektrickým pohonem je asi tou nejsnazší cestou, jak si užívat létání s modelem prakticky v každém prostředí. Počínaje loukou za chatou, přes modelářská
letiště, až po horské svahy, vždy najde takový model uplatnění. Motorový model s podvozkem nutně vyžaduje letiště s upravenou startovací dráhou, čistý větroň pak
katapult, naviják, vlečnou, anebo dobrý svah, na který fouká ten správný vítr. Vím, že na tyto účely existuje řada modelů vypěněných do formy. Ovšem kouzlo klasického
modelu s potaženým křídlem klasické konstrukce, posunuje zážitky z létání do vyšších pater modelářského ráje. Rozpětí větroně je obvykle vyšší a dobré tuhé křídlo
vzduchem navíc nádherně klouže. Své samozřejmě hraje i určitá míra modelářské nostalgie. Výhoda vyšší mechanické odolnosti modelů z pěnových hmot je velmi cenná při
prvním letadle. Ale co když už modelářský pilot umí zatočit tam, kam chce, když zvládne starty a přistání. Jaký elektrovětroň dál? Skvěle létající celokompozitový
model kategorií F5B, F5F či elektrifikované F3B a F3J, bohužel nejsou pro většinu modelářů řešení. Model by měl navíc vypadat podobně jako jeho dospělá předloha.
Měl by mít kabinu, přes kterou se navíc pohodlně instaluje motor, regulátor, baterie i celé řízení. A měl by být viditelný i v obvyklých termických výškách.
To znamená, že křídlo by mělo mít dostatečnou hloubku a tudíž i rozpětí. Aby se model vešel do běžného automobilu, nesmí jeho jednotlivé části přesáhnout délku 1,5 m.
Rozpětí okolo třech metrů je dobrým kompromisem (viz modely F3B). A do této třídy zapadá právě model
Griffon.
