Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- Novinky z International Indoor Fly-In v Nijmegenu
- Příhradová konstrukce trupu, 2. část
- Polomaketa polského stíhacího letadla PZL P.11
- Výroba neprůhledných kabin na větroně
- Chromepaint – technologie stříkaného chrómu
- Bücker Bü - 133 Jungmeister ze stavebnice
- Jak-9B s rozpětím 3,5 m
- Pro mladé i staré, Sopwith 1/2 Strutter
- Speciální spreje
- Stavba „dřevěných“ trupů ze Styrofoamu
- Pojďme si vystřelit, 1. část
- Parní setkání ve Stupavě
- 2/2017
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- 9/2017
- 10/2017
- 11/2017
- 12/2017
- 1/2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 1/2017 článek 3
Polomaketa polského stíhacího letadla PZL P.11
František Zahálka
Ukázka z textu:

Stíhací letoun PZL P.11 vznikl v Polsku na počátku 30. let. Jeho konstrukce byla považována za technicky velmi vyspělou. Do historie letectví se PZL P.11 zapsal v době napadení Polska hitlerovským Německem, kdy tvořil páteř polského stíhacího letectva. V té době však již šlo o beznadějně zastaralý typ. Přesto piloti létající na P.11 dosáhli 126 sestřelů letadel Luftwaffe. Mým záměrem bylo postavit malý model elegantních tvarů na podvečerní polétání, poháněný starším žhavíkem Enya 1,5 cm3. Základem pro stavbu byl plánek volně létajícího modelu PZL P.24 z roku 1952, zveřejněný na webu outerzone.co.uk. Chtěl jsem však postavit typ P.11, proto bylo potřeba několika změn v plánku. Bohužel až po slepení SOP jsem zjistil, že její tvar neodpovídá typu P.11. Řešení uložení křídla na trup bylo vedeno snahou o jeho jednoduché upevnění na úkor maketovosti. Model je tedy „přibližnou“ polomaketou. Technická data modelu – rozpětí 86 cm, délka 66 cm, hmotnost 700 gramů. Trup je ze dvou polovin – horní a spodní. Horní je stavěna na rovné desce z balzových přepážek tloušťky 3 mm a dvou pomocných podélníků z 3mm balzy. Motorovou přepážku z překližky tloušťky 3 mm bylo třeba zalepit vcelku, ještě před odšpendlením poloviny trupu z pracovní desky, a tak bylo nutno upevnit plánek trupu tak, aby podélníky na přídi trupu přečnívaly přes pracovní desku. V této fázi stavby jsem trup částečně oplaňkoval balzovými lištami tloušťky 3 mm a šířky 6 mm. Stavba pokračovala spodní částí trupu – „v ruce“ jsem přilepil spodní poloviny přepážek a trup jako celek oplaňkoval balzovými lištami. Při lepení lišt mezi sebou je potřeba používat lepidlo s citem, neboť při broušení oplaňkovaného trupu se může projevit rozdílná tvrdost balzy a lepeného spoje – lepidlo ve spoji ubývá při broušení méně než balza.
