Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 7/2016 článek 6
Zlín X
Miroslav Buryan; Foto: M. Buryan a St. Valnoha
Ukázka z textu:
Konstruktér Jaroslav Lonek, kterého angažovala firma Baťa, navázal na řadu větroňů Zlín svého předchůdce Oskara Mayera (Zlín V, VI, VII, Akela a Zlín VIII),
a v roce 1936 vytvořil, na svou dobu moderní větroň, Zlín X. O rok později byl modifikován a dostal výrobně jednodušší hranatý trup.
V roce 1937 na soutěži plachtařů Masarykovy letecké ligy v Žilině na Straníku, dosáhl tento větroň několika úspěchů – 1. místo v celkovém pořadí, 1. místo
za ulétnutou trať, 2. místo za ulétnutou délku. Technická data větroně: Rozpětí
15 m, délka 6 m, plocha 13,5 m2, klouzavost 1:25 při 60 km/h. Rozhodl jsem se pro stavbu makety v měřítku 1:3 ve varian-
tě s původním oblým trupem a stavbou převážně z klasických materiálů.
Trup
Trup je poloskořepinové konstrukce. Přepážky v přední části jsou z 3mm letecké překližky, v centroplánu jsou dvě klíčové přepážky, mezi kterými je pouzdro planžet,
ze sendvičových sklolaminátových desek tloušťky 3 mm a za nimi jsou přepážky z 3mm topolové překližky. Všechny přepážky jsou mohutně vylehčeny (obr. 1, 2).
Podélná soustava je z osmi smrkových lišt 5 x 5 mm, v zadní části ztenčených na 5 x 2 mm. Rám kabiny má kostru z překližkových žeber a smrkových lišt. Trup je potažen
balzou tloušťky 2 mm a hlavice je slepena z balzových hranolů a patřičně vybroušena (obr. 3, 4). Přepážky jsem si nakreslil v Corelu a Jan Vališ mi je vyřezal na
frézce, za což mu děkuji.
Trup je tvarově docela složitý, hlavně v místě kabiny. Z dostupné dokumentace, které je však minimum, není jasné přesné provedení. Z toho důvodu jsem musel trochu
improvizovat. Vodítkem mi byl Zlín XII a hlavně Zlín XIII téhož konstruktéra. Celý trup je olaminovaný skelnou tkaninou s hustotou 60 g/m2. Vlečný háček sériové
produkce Bobo model Krnov je umístěn na první trupové přepážce. Na trupu je vidět snaha konstruktéra Jaroslava Lonka o čistotu tvarů vyplývajících z aerodynamického
ideálu té doby.
