Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- 1/2016
- 2/2016
- 3/2016
- 4/2016
- 5/2016
- 6/2016
- 7/2016
- 8/2016
- 9/2016
- 10/2016
- 11/2016
- 12/2016
- Soutěž halových maket HMP 2016 v Pelhřimově
- Dimenzování spojovací trubky křídla
- Blaník Electro ARF od firmy Hacker
- Akrobatický model Su – 31
- Příhradová konstrukce trupu, 1. část
- Létající sud GRUMMAN F3F-2
- Pro mladé i staré, Avia B.A. 122
- Chromepaint – technologie stříkaného chrómu
- Jak se rodí maketa lodi, 2.část
- Záchranná loď pro „parní invalidy“
- Obsah ročníku 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 12/2016 článek 4
Akrobatický model Su – 31
Bedřich Janáček
Ukázka z textu:
V opojení ze současných vysokovýkonných kompozitových modelů často zapomínáme na to, že i ty mají své kořeny v první polovině minulého století. V době smrkových nosníků, žeber křídla a přepážek trupu pracně vyřezávaných z překližky a hezkých téměř kulatých trupech z řady nosníků. Byl to čas kaseinových lepidel, papírových potahů a acetonových vypínacích laků. Modelář – konstruktér musel mít hodně zkušeností a vědomostí o konstrukci modelů – ty totiž musely stabilně létat úplně sami, bez zásahu ze země. Jejich aerodynamické nedostatky nemohly být eliminovány řadou elektronických mixů v počítačových soupravách. Těmto modelům nelze upřít jisté kouzlo a před jejich průkopnickými tvůrci bychom měli smeknout. Také mě naplňuje hrdostí, že naši modeláři byli vždy na vrcholu modelářského dění a výrazně přispěli a stále se podílejí na globálním rozvoji naší krásné záliby. Pokud převezmeme toto modelářské dědictví našich pradědů, použijeme současnou výrobní technologii CNC obrábění, přidáme špetku současných konstrukčních a potahových materiálů, do útrob vložíme nejnovější výdobytky rádiových a pohonných systémů – a to vše uhněteme do podoby skutečného akrobatického letadla – může vzniknout docela zajímavý model pro radost. O něco takového jsem se pokusil při návrhu tohoto Sůčka. Záměrem bylo vytvořit model pro pohodové létání klasické akrobacie, kdy platí aerodynamické zákony a pohyb modelu prostorem je nanejvýše ladný a plynulý tak, jak ho známe u skutečných akrobatických speciá- lů. Pro někoho by to mohl být zajímavý model s dávkou nostalgie, pro jiného prostý „úlet“. Posuďte sami. Zvolil jsem rozpětí kolem dvou metrů, které považuji za dobrý kompromis mezi snadnou přepravou, počtem akumulátorů a letovými vlastnostmi. Použitím „žbrdlinkové“ konstrukce jsem se vyhnul průhledné kabině a laminátovému krytu motoru. Kabinu této velikosti v domácích amatérských podmínkách již těžko vyrobíme a koupit ji hotovou se nemusí vždy podařit. Podobné to je s laminátovým krytem motoru, jeho pracnost spojená s laminováním, tmelením a nástřikem je značná.
