Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- 1/2016
- 2/2016
- 3/2016
- 4/2016
- 5/2016
- 6/2016
- 7/2016
- 8/2016
- 9/2016
- 10/2016
- 11/2016
- 12/2016
- Soutěž halových maket HMP 2016 v Pelhřimově
- Dimenzování spojovací trubky křídla
- Blaník Electro ARF od firmy Hacker
- Akrobatický model Su – 31
- Příhradová konstrukce trupu, 1. část
- Létající sud GRUMMAN F3F-2
- Pro mladé i staré, Avia B.A. 122
- Chromepaint – technologie stříkaného chrómu
- Jak se rodí maketa lodi, 2.část
- Záchranná loď pro „parní invalidy“
- Obsah ročníku 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 12/2016 článek 10
Záchranná loď pro „parní invalidy“
Jiří Voráček
Ukázka z textu:
Před rokem jsem popisoval, jak jsem si postavil loď ve tvaru prámu na parní pohon. Kupodivu opravdu plula, dokonce jsem ji vzal na naše kamarádské závody do Stupavy. Nijak se tam však neprosadila, protože v zámeckém jezírku v říjnu bylo mnoho listí a dokonce posekané trávy ze břehů a slaboučký strojek 2 x 9 mm si s tím nedokázal poradit. Kotlík dokázal dodávat páru jen asi 8 minut a i když s touto strojovnou loď plula docela pěkně, nebylo to „pravé ořechové“ – používat ji jako záchrannou loď nebylo příliš vhodné. Doma jsem ji po čase rozebral, ale stále jsem nevěděl, co s ní. Po vymontování strojovny zůstal trup ve tvaru pramice, a tak jsem si řekl, že vyrobím pravou záchrannou loď poháněnou elektromotorem a tedy bez nutnosti nahřívat kotel a hlídat dobu běhu. Strojovnu jsem nakonec zabudoval do malé lodi pro manévrový závod – což je novinka vymyšlená slovenskými kamarády. Kvůli nedostatku místa v autě Petra Stejskala jsem ji bohužel nevzal s sebou na závody, mohli jsme se umístit lépe. Je totiž docela rychlá a hlavně obratná a s větším kotlíkem na 22 minut určitě vyhoví požadavkům. Původní loď ve tvaru pramice s pomaluběžným a slabým parním strojem však plula moc pěkně, pozadu dokonce lépe než dopředu. Šikmá plocha na přídi nečinila problémy pro těch maximálně asi 250 – 400 otáček stroje. Ve chvíli, kdy jsem do trupu lodi zabudoval čínský elektromotorek, tak sice nádherně čeřila vodu při plavbě vpřed, ale pozpátku nechtěla vůbec plout. Naštěstí jsem ji zkoušel jen doma na bazénku. Ani velká kormidla si totiž nedokázala poradit s krouticím momentem čtyřlistého šroubu – vlastního výrobku o průměru 60 mm, který však měl dosti vysoké otáčky. Člun nechtěl fungovat, točil se podle svého. Problémem také bylo velké množství vody hnané šroubem pod šikmou plochu trupu. Voda se spíš hrnula nahoru na palubu a do lodě. Zkusil jsem vyměnit šroub za kupovaný, opět čtyřlistý Raboesch, ale bylo to ještě horší.
