Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- 1/2015
- RC Modely Slow Flyer 2015 – 15. ročník
- Sametové polétání, Hadačka 2014
- Klidolet Paranoid
- Report z HMP 2014
- Plechovkáči II. BWTR vs. LM-Model, 2. část
- Zlatá éra hydroplánov – Dornier Do 26
- Rampepurda, modelářský bombardér
- Pro mladé i staré, Aero A-23
- Robbe a Galaxy Visitor 6 od Nine Eagles
- Pro lodní modeláře (ale nejen pro ně), 2. díl
- Jednoduchý parní stroj pro dvoušroubovou loď
- 2/2015
- 3/2015
- 4/2015
- 5/2015
- 6/2015
- 7/2015
- 8/2015
- 9/2015
- 10/2015
- 11/2015
- 12/2015
- 1/2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 1/2015 článek 3
Klidolet Paranoid
Pro čtenáře RCM Radek Skočdopole, Brno
Ukázka z textu:

Nějaký čas jsem se „rozmlsával“ při poletování s modelem Kosa. Není to špatné, ale chtěl jsem ještě víc. To už tak bývá. Příjemných vlastností není nikdy dost. U zmíněného modelu bylo značnou měrou dosaženo kýženého atributu – fakticky vůbec velký není, nicméně se tak celkem slušně chová. Tuto vlastnost jsem prohlásil za upřímně chtěnou. A bylo mojí snahou ji promítnout do konstrukce většího kluzáku s tím, že protnu klady a únosné zápory v entitu, která přinese i další přednosti. Eleganci, stabilitu, pohodu, dobrý kluz a možnost bezpečného návratu na zem. Pakliže tu máme požadavek na stabilitu, měl bych jej specifikovat v konkrétnější rovině. Vadí mi vždy zejména náchylnost na nečekané klonění vyvolané poryvy větru. Zde je rada jednoduchá – souznění velkého rozpětí a setrvačnosti hmoty v křídlech. Ale čtyřmetrovku jsem stavět nechtěl. Raději něco polovičního, ovšem s neděleným křídlem z důvodu jednoduchosti a pevnosti. Významná část hmotnosti modelu je tedy soustředěna (krom nutného a nudného vybavení) do nejpodstatnější komponenty letounu – nosných ploch. Na křídle jsem proto nešetřil pevností a vlastně ani hmotností materiálu. Takto jsem mínil vytvořit něco jako pasivní gyroskop, či jak to nazvat. Tupost výměnou za obratnost (ta zde chybět nebude). Sekundárním důvodem zjevného předimenzování je i moje „letiště“, což mnohdy znamená nehostinnou pustinu, strniště, hroudy... Zde není u modelu s rozpětím nad dva metry prostor pro hrdinství. Zvláště pak ne v mém případě, kdy je vlastně každé přistání dobrodružstvím s dopředu neznámým výsledkem. Odtud pochází jméno modelu. Pokud bych měl možnost v mém bydlišti přistávat do husté a jemné trávy (tak tomu ale v okolí není), či byl ochoten za ní vycestovat, rozhodně zvolím balzový potah v podstatně subtilnější variantě.
