Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- 1/2015
- RC Modely Slow Flyer 2015 – 15. ročník
- Sametové polétání, Hadačka 2014
- Klidolet Paranoid
- Report z HMP 2014
- Plechovkáči II. BWTR vs. LM-Model, 2. část
- Zlatá éra hydroplánov – Dornier Do 26
- Rampepurda, modelářský bombardér
- Pro mladé i staré, Aero A-23
- Robbe a Galaxy Visitor 6 od Nine Eagles
- Pro lodní modeláře (ale nejen pro ně), 2. díl
- Jednoduchý parní stroj pro dvoušroubovou loď
- 2/2015
- 3/2015
- 4/2015
- 5/2015
- 6/2015
- 7/2015
- 8/2015
- 9/2015
- 10/2015
- 11/2015
- 12/2015
- 1/2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 1/2015 článek 10
Pro lodní modeláře (ale nejen pro ně), 2. díl
Pro RCM Ing. Jiří Chaloupka
Ukázka z textu:
Vícedílnou formu bruste vždy sešroubovanou dohromady, nezničíte si tak stykové hrany. Po vybroušení je nutné formu ještě vyleštit. K tomu se mi osvědčila brusná pasta Tempo (koupíte v lakýrnických potřebách), vychází levně a funguje. Vyleštěná forma je jako zrcadlo. Teprve nyní uvidíte, jak moc plynulý je povrch, který jste vytvořili. Vždy se nějaký ten hrbeček či lavór objeví. Pokud to není moc, neřešte to, na modelu to nebude tak znát. Perfekcionisté mohou broušením hrby odstranit (proto je lepší vyšší vrstva barevné pryskyřice). Po vyleštění omyjte jednotlivé díly formy v jarové vodě a nechte pořádně uschnout. Na řadu přijde voskování a separace. Jde o stejný postup, jako při separování kopyta – Puli-pasta, základní vosk (tentokrát ale 5x) a PVA. U vícedílných forem každý díl samostatně, včetně dělicích rovin. Po zaschnutí vícedílnou formu sestavíme a sešroubujeme. Tím je forma připravena k laminování. Nenechávejte naseparovanou formu dlouho ležet v dílně, většinou se vrstvička PVA poškodí a to má velice neblahé následky (model nejde z formy vyndat). Zde bych se měl také zmínit o výrobě formy ze silikonu. To je poměrně jednoduché, ale finančně poněkud náročnější. Silikon má tu výhodu, že ho nemusíte separovat, perfektně opíše povrch kopyta i do nejmenších detailů, ale zase nevýhodou je, že s časem mění tvar a je nutné do formy vkládat vyztužení. Výroba je jednoduchá. Kopyto bez podložky přichytíme na rovnou desku, okolo (jde-li o větší rozměr trupu) vytvoříme vyztužení, nakonec vše uzavřeme do „ohrádky“ tak, aby po nalití silikonu bylo vše pod hladinou. Dobře utěsněte stěny ohrádky, silikon by vám mohl vytékat případnými škvírami. Na jednoduché tvary a větší kusy použijte tvrdší „gumu“, na složitější je vhodná měkká…
