Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- 1/2014
- 2/2014
- 3/2014
- 4/2014
- 5/2014
- 6/2014
- 7/2014
- 8/2014
- 9/2014
- Hacker otec a syn, dvojnásobní mistři světa F5D FAI
- Stříbrný šíp, Wedgy, Swami a další
- Hranický historik – 6. setkání
- Dlouhodobé zkušenosti s LiFe akumulátory A123
- Jeti model meeting – podvacáté
- Dopravní letoun Aero A 38 znovu na obloze
- Pro mladé i staré, Farman F-192, stíňák dopravního letadla
- Úspěchy i rozladění z MS NAVIGA sekce C
- Bitka o loď Bismarck
- 10/2014
- 11/2014
- 12/2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 9/2014 článek 2
Stříbrný šíp, Wedgy, Swami a další
Happy landing Radim
Ukázka z textu:
Tedy, opravdu budou další, přes zimu je v plánu SV-1 a nevypadá to, že by mě tato cesta opouštěla. O čem je řeč? Všechno jsou to historické modely.
Společné téma: pravá modelařina, autentické materiály, dobové motory nebo jejich (pokud možno certifikované) repliky.
Začalo to celé vcelku nenápadně, zárodek byl dán stavbou Vosy v roce 2011. To jsem si vzpomněl na svá léta mládí, kdy jsem s modelařinou v 70. létech
minulého století jako kluk začínal, a zjistil (jako už poněkolikáté), že moje inklinace ke klasické stavbě je neměnná. Jsem známý tím, že nemám příliš
v oblibě materiály jako EPP, laminát mi zase nesedí kvůli celoživotní alergii a ekzému a tak s ním pracuji jen když opravdu není zbytí. EPS jsem vzal
před léty na milost, moje polomakety z plátkového EPS původem z Houstonu jsem dostatečně publikoval ve zdejším RCM včetně způsobu stavby. Balza,
překližka, dřevo – to je pořád No.1. S tím dělat umím a tato modelařina mně působí radost a krásně se u ní odpočívá.
No a ta Vosa byla (tedy ještě je) stavěná klasicky a hned při její stavbě mě napadlo, že na ni vyrobím takový retropylon – pod poutací gumu,
odnímatelný – s pidimotorem Cox 0,33 ccm. Ten ležel v dílně bez využití od roku 1981, tehdy mi jej poslal emigrovaný kamarád z USA, létal chvíli
v malém kluzáku, než došlo palivo – poslal mi sice k němu originál CoxFuel, ale 1/4 litru dlouho nevydrželo a sehnat tady tehdy nitrometan bylo
horší jak koupit bůček, banán či slušný toaletní papír. Motor jsem rozebral, zprovoznil, pylon se povedl a světe div se – sestava fungovala a bylo
to tak pěkné, že jsem měl radost jak malé děcko. To bylo první vnuknutí.
Stříbrný šíp
Druhé vnuknutí přišlo ve chvíli, která byla dílem souhry náhod. Zkrátka se mi dostal do ruky model z pozůstalosti, je to ten Stříbrný šíp, který
vypadal dobře postavený a měl zabudovaný originál Ipro Ikar. Byl hodně mizerně skladovaný, zdeformované části, naprosto pokroucenou
a vybočenou ocasní část, no nic moc. Ale prý jestli ho chceš, ber. No, to je výzva, že? Reinkarnovat éra jsem se za ta léta létání a havárií naučil
obstojně, tak jsem milého Šípa vzal do parády a dal se do práce.
