Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- 1/2014
- 2/2014
- 3/2014
- 4/2014
- 5/2014
- Malý akrobat RAPL. Velký návrat...
- Křídla s polystyrenovým jádrem počtvrté
- Laguna aneb tři metry potěšení
- Sorrento, elektrovětroň pro náročné (nabídka plánku)
- Boeing B-17G Flying Fortress
- Telemetrie v modelech letadel
- Pro mladé i staré, Fokker F-XVIII, stíňák dopravního letadla
- Výstava modelů ve Frýdku-Místku
- Z mojí modelářské dílny, Řezačka na polystyren jinak
- Alternativní pohon pro TBS Discovery Pro...
- For Model 2014
- 6/2014
- 7/2014
- 8/2014
- 9/2014
- 10/2014
- 11/2014
- 12/2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 5/2014 článek 2
Křídla s polystyrenovým jádrem počtvrté
Pro RCM Václav Faltus
Ukázka z textu:
Do těchto křídel je ale nutné zabudovat výztuhy, např. pro spojky křídel, podvozek (dolnoplošníky) nebo pro funkční vzpěry křídel (hornoplošníky), nebo celý nosník v případě velkých větroňů. Mnoho modelářů to řeší výrobou polotovaru křídla (odýhovaným polystyrenovým jádrem) a teprve následnou zástavbou těchto výztuh. Není to ale správný postup, protože tím dochází k narušení potahového materiálu a tím ke vzniku možných zlomových míst. Následné přelaminování takto narušeného materiálu už přece jen nezajistí tak pevný a kompaktní celek. Výztuhy vlepené do jádra pak mohou být ze slabšího materiálu a tím i výsledná hmotnost křídla může být nižší. V druhé části vám chci popsat možnosti a postupy při zástavbách výztuh do polystyrenových jader. Minule jsem uvedl: „jaké máme jádro, takové bude i výsledné křídlo“. Je to dvojnásob pravda v případě, kdy do jádra potřebujeme vložit výztuhy. Hlavní problém spočívá ve velmi rozdílných materiálech, které se v tomto případě potkávají – tvrdá překližka a velmi měkký polystyren. V případě amatérské stavby má asi málo lidí možnost projekt zpracovat ve 3D a jednotlivé díly si pak – aby na sebe vzájemně přesně pasovaly – nechat přesně vyřezat na CNC strojích. Ale i v amatérských podmínkách lze dosáhnou dobrých výsledků, jen je potřeba použít ty správné postupy. Velmi dobrým pomocníkem je horní frézka, kterou lze zakoupit v hobby marketech za velmi slušný peníz. Nesmíme počítat s tím, že frézka za 400 Kč bude schopna pracovat 8 hodin denně po několik let, ale v modelářské dílně při občasném použití může sloužit velmi dlouho. Když si blíže prohlédneme tyto laciné stroje, liší se většinou jen barvou plastu a jinak jde prakticky o totožná zařízení.
