Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- 1/2014
- 2/2014
- 3/2014
- 4/2014
- 5/2014
- Malý akrobat RAPL. Velký návrat...
- Křídla s polystyrenovým jádrem počtvrté
- Laguna aneb tři metry potěšení
- Sorrento, elektrovětroň pro náročné (nabídka plánku)
- Boeing B-17G Flying Fortress
- Telemetrie v modelech letadel
- Pro mladé i staré, Fokker F-XVIII, stíňák dopravního letadla
- Výstava modelů ve Frýdku-Místku
- Z mojí modelářské dílny, Řezačka na polystyren jinak
- Alternativní pohon pro TBS Discovery Pro...
- For Model 2014
- 6/2014
- 7/2014
- 8/2014
- 9/2014
- 10/2014
- 11/2014
- 12/2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 5/2014 článek 1
Malý akrobat RAPL. Velký návrat...
Pro čtenáře RCM s úctou, Radek Skočdopole
Ukázka z textu:
Prosím předem za prominutí, neboť se chystám napsat rozvleklý úvod. Ale snad se najdou čtenáři, jenž v něm naleznou pocit souznění. Mnozí totiž možná v příběhu rozpoznají i stopy vlastního návratu k modelařině. Je tomu již mnoho let (vzpomínka míří konkrétně na začátek léta roku 2004), kdy jsme s kamarádem Pavlem Rajnochem dospěli k názoru, že přece nebude nadosmrti začátečníkem a je tedy čas přejít na vyšší pilotní úroveň. Pavel tehdy stále ještě létal s elektromotoráčkem jménem Děs, ale jeho nevýrazné vlastnosti už jej pochopitelně začínaly nudit. Namísto výběru některého z tehdy osvědčených modelů jsme se nakonec rozhodli postavit opět něco vlastního. Každý sám pro sebe, podle stejného plánku. Pro tuto eventualitu jsem zvolil název RAPL (RAjnocha Pavla Letadlo), a vše neprodleně spočítal a nakreslil. Takový byl záměr: profil - vlastní návrh, souměrný; rozpětí 900 mm, délka 820 mm, hmotnost 330 g (vysněná, ve skutečnosti 345 g), pohon MIG 280 Racing; 4:1; FSK 240/170 (původní levná varianta, nakonec malý stříďáček). Mělo tudíž jít o pomalejší sportovní, až akrobatický model. A poněvadž vůně balzy nás oba už moc lákala, šli jsme do klasické konstrukce. Samozřejmě s vědomím rizik s tím spojených – složitosti stavby a do jisté míry i neopravitelnosti modelu v případě pádu. Konstrukce je ale silně dimenzována, takže ani tvrdší přistání (ale vážně tím myslím pořád ještě přistání) jí nemohou poškodit. Pro nadbytek jiné práce se však vlastní stavba nijak nehýbala kupředu. Tedy, aby bylo jasno, to se týkalo pouze mého exempláře, protože Pavel si ten vlastní kousek tehdy samostatně postavil a spokojeně s ním poletoval, pokud si dobře vzpomínám. Dokonce i několik dalších zájemců šlo v jeho šlépějích. To jen já jsem tou dobou proces výroby jaksi pozvolna a nenápadně utlumil. Po dokončení hrubé stavby později naprosto a úplně zastavil. Uběhlo několik let, kdy mé modely jen chytaly starožitnou patinu. Teprve v červnu roku 2007 jsem malý motoráček oprášil a zalepil panty z odtrhové tkaniny do ovládacích ploch. No a to bylo opět vše.
