Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- 1/2014
- 2/2014
- RC Modely Slow Flyer 2014
- Pětašedesátý „Spielwarenmesse“
- Objevení nové vodní plochy pro hydroplány
- Výroba podvozku, „Bačkory“
- Kombatové speciály Fw 190 Free Air
- Výkonné elektronické vypínače Main Switch 100 a Main Switch 200
- Červenobílý svět
- Elektronické vypínače – Fly Henry
- TBS Discovery PRO od firmy Team BlackSheep
- Z mojí modelářské dílny, Dosedací plochy, Přechod ze čtvrtky?
- „Domažlický modelář“ aneb velký počin jednoho muže
- Jolie Brise, stoletá krasavice, 3. závěrečná část
- 3/2014
- 4/2014
- 5/2014
- 6/2014
- 7/2014
- 8/2014
- 9/2014
- 10/2014
- 11/2014
- 12/2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 2/2014 článek 7
Červenobílý svět
Pro RCM Jindřich Muška; Foto: autor a Radek Kincl
Ukázka z textu:

Upřímně řečeno, neslavně. Bez zkušeností to snad ani tenkrát jinak dopadnout nemohlo. Spinks nikdy neletěl, ale stále leží zaprášený na polici v dílně a já nemám srdce na to ho vyhodit. Václav Janko teď staví svého (druhého) Spinkse, a já jsem rád, že jsem mu mohl půjčit alespoň kopyto na kabinu. Takže Spinks byl můj první červeno – bílo – černo – modrý letoun. Další v pořadí byla třímetrová Extra. Zase červenobílá. Ta už létala a já konečně začal získávat první zkušenosti s velkými modely. Tedy vlastně, ona létala až ta druhá, tu první jsem rozbil při záletu. Po startu se objevilo třepotání na křidélkách a z modelu toho moc nezbylo. No, ale ta druhá byla zase červenobílá, úplně stejná, jako ta první, to aby nikdo nepoznal, že jsem tu první rozbil. Ta létala krásně a moc jsem si ji užil. Byl to první velký model, který mě přežil. Nakonec jsem ho prodal komusi do Polska, jak skončil dodnes nevím. Pak jsem si postavil ještě jednu menší 2,5metrovou Extru. Byla moc pěkná, jen jsem to přehnal s množstvím barvy při nástřiku. Zálet absolvoval můj kamarád. Naštěstí zvládnul přistát i když těžiště bylo o hodně víc vzadu, než bylo vhodné pro stabilní let. Přidali jsme do předku kleště a několik montážních klíčů a pak už létala moc pěkně. Po návratu jsem strhal těžký potah, potáhnul celý model nažehlovací fólií a model začal létat skvěle. Tahle Extra byla rovněž červenobílá. Pak jsem si postavil červenobílý Challenger, akrobatický dvojplošník, s kterým létal Sean Tucker svá slavná show. Plánek jsem si objednal z Ameriky, díly si nechal vyřezat u kamaráda, který už vlastnil CNC frézku. Z náruče plné vyřezaných dílů, které jsem si s blaženým úsměvem od kamaráda odvážel, jsem doma postavil 2,5metrového krasavce. Challenger byl mým nejlépe létajícím modelem. Opět přežil všechny mé starty i přistání, takže nakonec jsem ho po několika letech prodal nepoškozeného zájemci z Čech.
