Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- 1/2014
- RC Modely Slow Flyer 20124 (pozvánka)
- Kwik Fly MK 3 – made in LMK Drozdov po 40 letech
- Křídla s polystyrenovým jádrem pro větší model
- Zkusil jsem létat s gyrem bavarian DEMON Cortex
- Spitfire Mk. IX
- Začínáme s Aircombatem
- Nový a vítězný Boeing Stearman (1:4)
- 3D tlačiareň
- Nočné vtáky alebo lietanie s modelmi v noci
- Elektronické vypínače z produkce firmy JETI model
- Jak také na maketářské „vychytávky“
- Jolie Brise, stoletá krasavice, 2. část
- 2/2014
- 3/2014
- 4/2014
- 5/2014
- 6/2014
- 7/2014
- 8/2014
- 9/2014
- 10/2014
- 11/2014
- 12/2014
- 1/2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 1/2014 článek 6
Začínáme s Aircombatem
Pro RCM Ing. Petr Hakl
Ukázka z textu:

Aircombat vznikl přibližně v polovině 80. let ve Švédsku. Neúnavným propagátorem, který se nejvíce zasloužil o rozšíření Aircombatu v Evropě i ve světě, je pan Martin Elmberg ze Švédska. Ten zajistil vznik organizační struktury (ACES – Aircombat Elementary Support) podporující soutěžní létání, zkonstruoval soutěžní modely a zpracoval pravidla soutěžního létání. V české kotlině se tato „netradiční“ disciplína začala objevovat v polovině devadesátých let, když za modely postavené podle Elmbergových výkresů uvázali stuhy Jarda Foršt, Libor Pechan a Martin Machura. Od té doby uplynulo více než 20 let a Aircombat v Evropě dosáhl značné popularity. Mnohé rázovité osobnosti z počátku českého Aircombatu – jako Jozef „Kobra“ Synáč, jehož výrok: „je lepší být mrtvý, než druhý,“ mezi piloty Aircombatu doslova zdomácněl – již na soutěžích nepotkáte. Objevují se však noví adepti, kteří by do soutěžních bojů o stuhy také rádi zasáhli. A jejich otázky jsou stejné, jako měla současná esa českého Aircombatu před těmi deseti, dvaceti lety: Kde zjistím informace o Aircombatu? Jaké modely si mám postavit, abych s vámi mohl létat, co musím jako pilot umět, kdy mohu přijít na soutěž?, apod. Tento článek by měl být prvním z řady článků, který by měl na tyto otázky odpovědět. Začneme tím, jaký model pro první soutěž v Aircombatu zvolit. Modely pro Aircombat jsou stavěny jako „polomakety“ skutečných letadel z období let 1935 – 1945 v měřítku 1/12 a staví se klasickými modelářskými technologiemi, buď ze stavebnic nebo přímo podle výkresů získaných z dokumentace letadel (tzv. blueprinty) a podle monografií skutečných letounů. Základním pravidlem pro aircombatový model je požadavek, že model musí vypadat jako jeho vzor včetně kamufláže, markingu, znaků a symbolů, které vzor nosil. Modely jsou v závislosti na velikosti předlohy poháněny buď spalovacímí motory o objemu 2 až 4 ccm, nebo elektromotory. Přes nesporný rozvoj elektropohonu převažují v Aircombatu spalovací motory, jejichž použití je pro tuto kategorii stále podstatně levnější. Aircombatový model lze koupit jako stavebnici od tradičních českých výrobců, Horrido, Havel model, Veka model; nebo si postavit jednoduchý model podle osvědčených výkresů. Stavebnice českých aircombatových modelů jsou u nás i ve světě velmi populární, odpovídají pravidlům pro soutěže, a velmi často se s nimi setkáváme i u zahraničních pilotů. Některé typy dodávané formou stavebnice jsou však „nabroušené kosy“ na stuhy, jejichž pilotáž vyžaduje již více zkušeností, a které v rukách méně zručného pilota nebudou mít dlouhou životnost. Pro začátek je vhodnější postavit stabilní a dobře ovladatelný „začátečnický model“, konstruovaný pro méně zkušené piloty. Tyto modely vycházejí v principu z původních konstrukcí Martina Elmberga. Snadno se staví, používají dostupné materiály, jsou velmi levné, ale na rozdíl od těch „původních“ Elmbergových modelů jsou stabilnější a ovladatelnější.
