Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- 1/2013
- 2/2013
- 3/2013
- Vážka – oldtimer pro nejmenší
- Ultimate 3D (Hacker Model Production, ČR)
- AŠ-12 – halový model kategorie P3 pro žáky
- RealFlight – R/C Flight Simulator
- Z mojí modelářské dílny – Jak si vyrobit lehký vrtulový kužel
- Laminátová nádrž
- Maketa letadla Hannover CL-3
- Od jednoplošníků k mnohoplošníkům (1. část)
- Zimní Tug Towing v Mostě 2013
- Holownik Odys
- 4/2013
- 5/2013
- 6/2013
- 7/2013
- 8/2013
- 9/2013
- 10/2013
- 11/2013
- 12/2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 3/2013 článek 8
Od jednoplošníků k mnohoplošníkům (1. část)
Jiří Nožička st.
Ukázka z textu:
1. Na počátku bylo několik slov
V prosinci 2012 jsme se sešli na předvánočním potlachu s šéfredaktorem tohoto časopisu, jímž je, jak známo, náruživý modelář a ctitel letecké
historie pan V. Janko, jehož si dovoluji pro vzájemnou dlouholetou známost oslovovat křestním jménem „Václave“. Zanedlouho se řeč stočila na
modelářství a brzy jsme dospěli k nejnovějšímu Václavovu modelářskému úspěchu, miniaturní maketce dvouplošníku Curtiss NC.4 o rozpětí
600 mm, na jejímž velkém vzoru přeskákal korvetní kapitán A. C. Read poprvé Atlantik ve dnech 16. 5. až 31. 5. 1919 v etapách z Trepassy na
Newfoundland přes Hortu a Ponta Delgadu na Azorech
a Lisabon do Plymouthu. Václav totiž miluje dvouplošníky. Říká, že jsou „trojrozměrovější“ než jednoplošníky, po vzletu je jich plná obloha
a díky viditelnému vnějšímu vyztužení působí mimořádně robustním dojmem.
Václav si však také stěžoval. Například, že v převážné většině modelářských podkladů chybí číselné údaje o úhlech nastavení či křížení křídel,
ač bývají obvykle pro každé křídlo jiné (uvádíme je na schématu dvouplošníku podle podkladů v Leteckém průvodci ČMT z r. 1939),
z bokorysu ani z pohledu zepředu u obvyklých třípohledovek se nedá téměř nic užitečného poznat. Totéž platí o stabilizační ploše. Málokdy jsou
k dispozici potřebné údaje o použitých profilech, modelář se většinou nedoví, zda jsou kresleny v geometrii německé, francouzské či americké.
Ještě méně informací je o trojplošnících, nebo dokonce o víceplošnících.
