Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- 1/2012
- 2/2012
- 3/2012
- 4/2012
- 5/2012
- 6/2012
- 7/2012
- 8/2012
- 9/2012
- „Maketové mistrovství světa“
- Jednoduchá cesta k hydroplánu
- Osmnáctý JETI model meeting – Czech Heaven
- Regulátory JETI – Mezon, aneb jak má vypadat telemetrie
- Jak na to? Eagle – můj první konstrukční model…
- Malé makety, 7. část
- Reinkarnace „SAABa“
- RC souprava Spektrum DX10t
- Modelářská pouť na letišti AMG Mýto
- Focke-Wulf Fw 56 „Stösser“ (polomaketa - plánek)
- Bývali Čechové… (20. část)
- Mistrovství světa lodních modelářů FSR
- Tradiční soutěže v Jablonci nad Nisou
- 10/2012
- 11/2012
- 12/2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 9/2012 článek 5
Jak na to? Eagle – můj první konstrukční model…
Ing. Peter Kapuscinský, VEKAmodel
Ukázka z textu:
Modelaření může být někdy „diagnózou“, nebo poklidným návratem do ranného mládí.
Před časem jsem si uvědomil, že jednomu může trvat i 40 let, než konečně „dolepí“ svůj první model.
Vše začalo kolem roku 1968, kdy vedoucí školního modelářského kroužku pověsil nad schodiště do školní šatny model kluzáku Eagle pro kateg. A2. (Pozn:. V roce 1964 jej pro
výrobní družstvo IGRA zkonstruoval pan Milan Vydra.)
Historickým faktem je, že jsem si občas pěkně natloukl, protože mě víc zajímal model visící pod stropem, než blížící se schody do šatny, po kterých jsem se dvakrát skutálel
dolů.
O Vánocích 1969 jsem stavebnici modelu a sadu modelářského nářadí našel pod stromečkem. Má radost byla veliká. Mohl jsem doma začít stavět svůj první konstrukční model,
protože, jako žák 4. třídy ZŠ, jsem tehdy ještě nesměl chodit do modelářského kroužku (školní dílny a možnost navštěvovat modelářský kroužek bylo možné až v 6. třídě).
Je fakt, že časem jsem při neumělém vyřezávání množství žeber, předtištěných na překližkových destičkách, „minul“ všechny listy k lupenkové pilce
a problém byl na světě. Vyřešil to až nákup další sady modelářskeho nářadí, protože samostatné listy jsem sehnat nedokázal. A stavba bez jakéhokoli odborného vedení mohla
pokračovat. Jediné odborné informace bylo několik výtisků časopisu Modelář. Hodně mi pomohlo i postávání
u vitrín modelářské prodejny a prozkoumávání vystavených hotových modelů, nebo občasné debaty s některými dospělými právě nakupujícími modeláři.
Na jaře jsem zažil první „modelářský orgasmus“, když jsem potáhl kostru výškovky a prsty zabubnoval na vypnutý nalakovaný potah.
Bohužel stavba skončila likvidací druhého křídla mým tátou, protože jsem se nevěnoval domácím úkolům, ale lepení modýlků.
