Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- 1/2012
- 2/2012
- 3/2012
- 4/2012
- 5/2012
- 6/2012
- 7/2012
- 8/2012
- 9/2012
- 10/2012
- 11/2012
- 21. Model hobby
- Češi, mistři světa v kategorii rychlostních modelů F5D
- Vysílač Jeti DC-16, díl druhý
- Modelářské setkání „Antik“ v Duisburgu
- 34. Graupner – Bodensee – Cup
- Malé makety, 9. část
- Fieseler F1/F2 Tigerschwalbe
- Brněnský pohár maket 2012
- RC XXL – aerovleky sezóna 2012
- Z mojí modelářské dílny – Zářezy, Lamelování náběžných hran...
- Bývali Čechové… (22. část)
- Mistrovství světa lodních modelářů NAVIGA C
- Zakončení sezony 2012 v Polsku a na Moravě
- 12/2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 11/2012 článek 11
Bývali Čechové… (22. část)
Jiří Nožička st.
Ukázka z textu:
15. Vracíme se do Avie
I tuto kapitolu zahájíme výstřižkem karikatury z Letectví 5/1922 v levé části obr. 15.1, který znázorňuje diskutující dvojici protagonistů 15. kap. tohoto seriálu
Ing. C. Miroslava Hajna a Ing. C. Pavla Beneše, zatímco pravá část obrázku ukazuje zmíněnou dvojici v obráceném pořadí při improvizované zatěžkávací zkoušce vodorovné
ocasní plochy rozestavěného prototypu jejich prvního motorového letadla, pro něž měli připraveno označení B.H. Exp. Oběma byl později přiznán stavovský titul Ing., M. Hajnovi
po obhajobě disertační práce byl udělen vědecký titul Dr. tech., pak získal hodnost vysokoškolského profesora na Vysoké škole strojního a elektrotechnického Inženýrství při
ČVUT v Praze s titulem Prof. Víme již, že oba tito technicky (spíše Beneš) a vědecky (spíše Hajn) fundovaní nadšenci stáli od poloviny roku 1919 u základů podfinancované
továrničky Avia s.r.o., v jejímž rámci postavili své první motorové letadlo Avia B.H. Exp. jakožto realizaci svých snů ze studentských dob. To se stalo rázem nejvýznamnějším
přínosem československé a do jisté míry i světové aviatice. Jejich situace byla obtížnější než u konkurentů z Letova a z Aerovky, protože za války nesloužili u letectva, své
konstruktérské a technologické zkušenosti získali pouze
v rámci svých modelářských a amatérských aktivit. Rychlý válečný rozvoj letectví však v mnohém směru dohonil jejich předválečnou představu o ideálním aerodynamicky dokonalém
letadle – jednoplošníku s minimálním vnějším vyztužením a s tlustým profilem křídla. Junkers měl již patentovaný a několika realizacemi prověřený samonosný celokovový
dolnoplošník, Fokker stavěl ve svém smíšeném konstrukčním schématu (kostra trupu svařená z trubek z chrommolybdenové ocele, dřevěná křídla s dýhovým potahem nebo alespoň
s důkladnou torzní skříní) trojplošníky, dvojplošníky
a koncem války i jednoplošník – parasol, všechny v podstatě se samonosnými křídly. Beneš s Hajnem, aby byli alespoň v některém směru originální, museli hledat mezi
pokrokovými výrobky z konce války mezery a svou ideální předválečnou představu poněkud měnit.
