Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- 1/2012
- 2/2012
- 3/2012
- 4/2012
- 5/2012
- 6/2012
- 7/2012
- 8/2012
- 9/2012
- 10/2012
- Lipenecký obr
- První mistrovství Evropy kategorie F3K
- Radegast, stavební návod modelu kategorie RCVS
- Dvanácté setkání obřích modelů
- Ján Littva ml. vicemajstrom sveta
- Malé makety, 8. část
- Polikarpov I-16 „Rata“
- Unikátní motory a modely
- Telemetrie Futaba
- Setkání pilotů kategorie F3Q
- Vrtulník Solopro 228P
- Bývali Čechové… (21. část)
- Kde je vůle, je i cesta!
- Mistrovství ČR 2012 sekce FSR-V ukončeno
- 11/2012
- 12/2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 10/2012 článek 2
První mistrovství Evropy kategorie F3K
Pro RCM Marcel Králík
Ukázka z textu:
Letošní mistrovství Evropy bylo teprve druhou vrcholnou soutěží této mezinárodní kategorie (házecí kluzáky řízené rádiem). První mistrovství světa bylo minulý rok ve Švédsku. Do Francie jsme vyrazili v následujícím složení: Ondra Rezler, Pavel Krištof, Ivo Bratršovský – piloti; Jaroslav Čermák – manažer týmu; Marcel Králík – pomocník. ME 2012 se zúčastnilo 49 modelářů-pilotů z 18 států. Čekalo nás pět dní plných soustředění, abychom v přímém porovnání s evropskou špičkou odvedli co nejlepší výsledek. Což se nakonec podařilo, ale postupně. V plánu ME bylo odlétat 12 kol po 7 rundách. V pátek nás potom čekalo finálové „Flyoff“ létané na 4 kola. Přes drobné technické problémy organizátorů z počátku mistrovství se plán dodržet podařilo. Ještě před zahájením se na základě protestu všech týmů posouvala letová plocha. A to z důvodů převládajícího směru větru a blízkosti lesa, kde většina pilotů v předzávodu tohoto proudění využívala. Když jsem u té plochy, létalo se na pastvině pro krávy, plné koblihů a vyjetých kolejí po zemědělské technice. Letové plochy využívané v Čechách jsou proti tomu golfový trávník. Pro mě to bylo velké překvapení. Druhým překvapením byl sklon plochy, mezi protilehlými rohy byl výškový rozdíl cca 6 metrů… neobvyklé. Ale na druhou stranu, všichni účastníci měli podmínky stejné, takže nezbývalo než se s tím vyrovnat. Nachystaných 12 soutěžních kol dokonale prověřilo všechny účastníky. Měnil se jak směr větru, tak jeho intenzita. Počasí vyšlo organizátorům jak na objednávku, bylo krásně slunečno. Naplánovány byly tyto úlohy: 5x 2 minuty; 2x 4 minuty; 3 ze 6 letů; 1, 2, 3 a 4 minuty; poslední let; všichni nahoru; poker; 3 nejdelší lety; vzrůstající po 15 s; tři poslední lety; všichni nahoru; 1, 2, 3, 4 minuty. Vše se létalo na pracovní čas 10 minut.
