Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- 1/2011
- 2/2011
- 3/2011
- 4/2011
- 5/2011
- Zkušenost jménem Robbe
- Intermodellbau 2011
- P-51 Mustang (Nine Eagles, Čína)
- Vosa na vlně 2,4 giga
- Bezdrev – čtyřicet let na vodě
- Opravy modelů… Jak na to? Oprava nálitku…
- Balsa (ochroma lagopus), Modelářský chléb (5.)
- Nové Arado Ar 195
- Létání s jety (2)
- Z mojí modelářské dílny
- Umíme to s polystyrenem? Technika práce…
- Pro začátečníky - seriál (5.)
- Letná 56 – československý historický model z AMG Mýto
- Dvacetiletá tradice „Helicupu“
- Bývali Čechové… (4.)
- Lodě světových válek
- 6/2011
- 7/2011
- 8/2011
- 9/2011
- 10/2011
- 11/2011
- 12/2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 5/2011 článek 14
Dvacetiletá tradice „Helicupu“
Za Heli Model klub Přerov Petr Mašlaň
Ukázka z textu:
Prvotní nápad uspořádat takové setkání RC vrtulníkářů nebyl úplně můj, ale již v roce 1984 jsme na podobné akce jezdívali s kolegou vrtulníkářem Broňou Růžičkou a našimi mechaniky (které nám dělali naši otcové) na Slovensko, konkrétně do Bratislavy, kde parta kolem Vlada Kurjana tuhle jedinečnou modelářskou sešlost pořádala. Po návratu z vojny – kdy mě tenhle obor modelařiny stále ještě hodně bavil a baví dál, a zároveň, když jsem se dozvěděl, že tahle akce nějak zanikla – jsem se rozhodl to zkusit sám. A tak začala v roce 1991 tradice tohoto týdenního setkání pořádaného Heli Model klubem Přerov na modelářském letišti v nedaleké Chropyni, za přispění místního klubu vedeného panem Šrámkem.
Chropyňské letiště se nachází na bývalých bažinách u lesa, takže návštěva improvizovaného WC v přilehlém lese, zahaleného do oblaku komárů, byla skutečně zážitkem. Pitná voda pouze v cisterně, večer v celém kempu svítil pouze ohýnek, jednoduše řečeno - naprostá idylka. Ale i přes to všechno byla nálada po celou dobu setkání výborná a bez náznaků nějaké rivality, jako je tomu bohužel nyní. Byla to doba, kdy jsme „my“ učili létat vrtulník bez gyra a jiných elektronických vychytávek a měli jsme radost, když na konci letového dne zůstal stroj, sestavený většinou doma na koleně, celý. Nutno dodat, že většinou tomu bylo právě naopak, a dodnes obdivuji sebe i několik skalních, kteří u toho vydrželi dosud. V Chropyni proběhly celkem tři ročníky, na kterých jsme osobně uvítali například pana Heima (Graupner - mechaniky Heim) nebo majitele firmy Vario, pana Uli Streicha s doprovodem, což byl pro nás amatéry obrovský a nezapomenutelný zážitek, protože nám to umožnilo vidět na vlastní oči, jak to dělají profesionálové. …
