Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- 1/2010
- 2/2010
- 3/2010
- Bellanca Citabria (Modellstudio CZ, ČR)
- So-Long – historický motorový model z r. 1940
- Hover 1 z Pulheimu
- Malý halový speciál
- Co pro vás může udělat Google SketchUp?
- Ohlédnutí za Military show
- F-35 Lightning II (Star Max, Čína)
- Bezdrátové propojení dvou vysílačů ve funkci „učitel – žák“
- F6A – Artistic Aerobatics, neboli letecká akrobacie na hudbu
- Budeme létat RC retro?
- Z mojí modelářské dílny
- Mitchell-Procter Kittiwake
- Malé Blérioty z Kladna
- Diablotin je malý… (JR Models, ČR)
- Postavili jsme Salamandru
- „Krasavci“ (62. část)
- O Tug Towing roste zájem
- Tlačný remorkér řady 500
- 4/2010
- 5/2010
- 6/2010
- 7/2010
- 8/2010
- 9/2010
- 10/2010
- 11/2010
- 12/2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 3/2010 článek 16
„Krasavci“ (62. část)
J. Nožička st., J. Nožička ml.
Ukázka z textu:

Velká Británie
Zde byl nositelem vývoje reaktivních motorů Sir Frank Whittle (1907 – 1996), kterého jsme připomněli prvními větami uvádějícími tuto kapitolu. Po absolvování koleje RAF v Cranwellu (od r. 1923) se stal v r. 1926 vojenským pilotem a náčelníkem pilotní školy RAF. 16. 1. 1930 přihlásil svůj první patent na reaktivní proudový motor založený na „jedno- nebo několikastupňové kompresi, jedno- nebo několikastupňové expanzi a přívodu tepla mezi nimi“. V r. 1934 si doplnil vzdělání na univerzitě v Cambridgi. Pokoušel se svůj patent uplatnit, avšak zpočátku nenašel pochopení ani v průmyslu, ani v RAF. Situace se změnila kolem roku 1935 po doznění velké krize a též pod vlivem hrozby z Německa. Whittleovi se podařilo obnovit patentní práva, v r. 1936 se stal příslušníkem nově založené firmy „Power Jets“ a věnoval se vývoji své reaktivní proudové jednotky typu U-1 s jedinou spalovací komorou, která se rozeběhla na standu 12. 4. 1937 a stala se tak prototypem prvního funkčního proudového motoru s kompresorem a turbínou na světě. Během dvou let dalšího vývoje, při němž byly postupně překonávány potíže s hořením paliva ve spalovacích komorách, s materiálem pro lopatky plynových turbín i s jejich tvarem, vznikl na jaře roku 1938 motor U-2 s tahem přes 2 kN, počátkem r. 1939 bylo na motoru U-3 s deseti spalovacími komorami dosaženo 16 000 ot/min. Procitlo i Air Ministry, objednalo u firmy Power Jets nové motory řady „W“ a firmě Gloster zadalo podle specifikací E-28/39 vývoj a stavbu zkušebního letadla s tímto motorem. Ve specifikacích připomnělo i event. možnost kulometné výzbroje. …
