Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- 1/2009
- 2/2009
- 3/2009
- 4/2009
- Vlečná Bivoj
- Rudý koutek
- Hydro pohár sponzorů
- Historický model Kloud King
- I. Příbramská jarní halovka
- Soarjet EP (Super Flying model, Tchaj-wan)
- Hacker pylon racing show
- Electro-team, Mini Corado
- Hamburger Flugzeugbau Ha 139 (1.)
- Kačer – sportovní hydroplán (stavební návod)
- Bez motoru! Jaký motor do vlečné?
- GPS-EuroCup – Krnovský triangl...
- Norimberk 2009 – vrtulníky
- Engine Synchronizer
- „Krasavci“ (52. část)
- 5/2009
- 6/2009
- 7/2009
- 8/2009
- 9/2009
- 10/2009
- 11/2009
- 12/2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 4/2009 článek 15
„Krasavci“ (52. část)
Jiří Nožička st., Jiří Nožička ml.
Ukázka z textu:
Budování strategického bombardovacího letectva vybaveného čtyřmotorovými letouny velkého doletu bralo nejvážněji Německo. Mělo ve stavbě těžkých mnohomotorových letadel tradici i zkušenosti z první světové války (připomeňme např. bombardovací dvouplošník Zeppelin Staaken R VI z r. 1918; jejž jsme ukázali na začátku tohoto seriálu v RCM 12/04). Versailleská mírová smlouva sice Německu budování vojenského letectva zakazovala. Byla však už od dvacátých let různým způsobem obcházena tajnými aktivitami Reichswehru (stotisícový vojenský sbor, povolený versailleskou smlouvou), dopravní společností Lufthan- sa, sportovních organizací, technickou podporou zahraničních filiálek německých podniků a třeba i činností tajných výcvikových středisek v zahraničí (např. letecké středisko v Plesecku nedaleko Moskvy). Organizované státní podpory se dočkalo – i když stále v utajení (tzv. „Schattenluftwaffe“ – „stínové válečné letectvo“) – nástupem A. Hitlera do funkce říšského kancléře (30. 1. 1933). Již 29. 4. 1933 bylo zřízeno tzv. Reichsverkehrsministerium, které bylo skrytým organizačním centrem obnovovaného vojenského letectva. 1. 3. 1935 byla světu oficiálně oznámena existence obnoveného válečného letectva – Luftwaffe, které mělo ve službě už 20 000 mužů. Zmíněné ministerstvo bylo přejmenováno na Reichsluftfahrtministerium (zkr. RLM). Náčelníkem štábu Luftwaffe byl jmenován Generalleutnant Walther Wever. Ten byl stoupencem Douhetovy doktríny a již v předstihu v r. 1933 zadal u firem Dornier a Junkers vývoj strategických bombardérů, tehdy oficiálně nazvaných Langstreckengroβbomber nebo Fernkampfbomber – dálkové bombardovací velkoletadlo (důvěrný název v odborných kruzích byl stručnější, „Uralbomber“; naznačoval vektor zamýšlené působnosti letadel této třídy). Tak vznikly prototypy čtyřmotorových bombardérů Dornier Do-19 a Junkers Ju-89. Dornier Do-19 byl samonosný celokovový dolno- až středoplošník pro sedmičlennou posádku. Plánované parametry: celková hmotnost 19 000 kg, nosnost pum 1500 kg, dostup 8000 m, dolet 2000 km. První prototyp byl poháněn hvězdicovými vzduchem chlazenými motory, 4x Bramo 322 B po 721 k (4x 530 kW) se stavitelnými třílistými vrtulemi VDM. …
