Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- 1/2009
- 2/2009
- 3/2009
- Pilatus Turbo Porter (Topmodel CZ, ČR)
- Modely na CZ Indoor Fest 2009 – technika
- Českomoravská modelářská asociace
- Kapr v luftě
- Electro-Team; Motory S-Neu
- Electro-team; Baterie Li-Pol
- Moje cesta k hydroplánu
- PowerBoxy Champion RRS a Royal...
- A/F-18 Super Hornet, přestavba...
- Příběh o Mezkovi
- Sezóna elektroletu na Slovensku...
- Ardea – sport. elektrovětroň (stavební návod)
- První mělnická káčka
- „Krasavci“ (51. část)
- Nová maketa pana maketáře
- Letošní strkaná zahájena
- 4/2009
- 5/2009
- 6/2009
- 7/2009
- 8/2009
- 9/2009
- 10/2009
- 11/2009
- 12/2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 3/2009 článek 14
„Krasavci“ (51. část)
J. Nožička st., J. Nožička ml.
Ukázka z textu:
V poválečném Rusku, resp. v Sovětském svazu, oživil tradici čtyřmotorového bombardéru Andrej Nikolajevič Tupolev (1888 – 1972). Při studiu na Vysoké škole technické v Moskvě, kde byl jeho učitelem i aerodynamik N. E. Žukovskij, se podílel na stavbě kluzáku, na němž vykonal i svůj první let. Stal se pod Žukovského vedením spoluzakladatelem CAGI (Centralnyj Aerogidrodinamičeskij Institut) v Moskvě, kde se stal v létech 1922 až 35 vedoucím vývoje letadel. Jeho oborem se brzy stala velká dálková letadla, mj. těžké bombardéry. Ovlivněn aktivitami filiálky firmy Junkers ve Fili u Moskvy se orientoval na celokovovou samonosnou konstrukci junkersovského typu z kolčugaluminia (sovětská obdoba duralu) o pevnosti 412 N/mm², přičemž se zpočátku nevyhýbal plechu vlnitému. V tomto stylu zkonstruoval Tupolev své čtvrté letadlo ANT-4, samonosný dolnoplošník o rozpětí 28,7 m a vzletové hmotnosti 4500 kg poháněný dvěma motory Napier „Lion“, později BMW VI o výkonu přes 300 kW (první vzlet v listopadu 1925), které sovětské letectvo přijalo v r. 1929 do služby pod označením TB-1 (od „Tjaželyj Bombardirovščik“). V úloze těžkého bombardéru sloužil v počtu asi 200 kusů až do roku 1936. V době vzletu jeho prototypu však sovětské letectvo již požadovalo těžký bombardér o výkonu 2000 k (1471 kW). Tupolev vyhověl tomuto požadavku v prosinci 1929 projektem letadla ANT-6, jež bylo zkonstruováno v duchu typu ANT-4, jenže mnohem větší (rozpětí 40,5 m, délka 24,2 m, nosná plocha 231 m², vzlet. hmotnost 15 682 kg) se čtyřmi vodou chlazenými motory Curtiss „Conquerror“ po 441 kW a označeno TB-3. …
