Archiv časopisů
- Ročník 2006
- 8/2006
- 9/2006
- 10/2006
- Další flekatý
- Akrobatické mistrovství Evropy
- Podještědská RC Air Show Liberec 2006 aneb jak se zakládá tradice…
- Model Hobby jubilejní
- Setkání přátel U-modelů, Svitavy
- Vampire DH-100
- Areál modelárkeho letiska vo Vajnoroch v Bratislave
- Skalická drakiáda
- Čtvrt století s obřími modely
- Výroba kuželu
- Ikarův pád 2006
- Memoriál Otta Smika v RC Air Combate - Európsky pohár
- Lehrte 2006
- EUROCUP 2006 ŽARY – krvavá neděle
- PALIO JUNIOR
- B-17 „Létající pevnost“
- Krasavci zlatého věku – 22. část
- Litteam modelářské show 2006
- RC Helicopter 3D Taiwan cup
- Veřejná soutěž skupiny M – Mistři ČR
- Jak nám to jezdilo na mistrovství Evropy (ME Naviga NS – Glowno, Polsko)
- Závody v Letňanech
- Testujeme BUGGY MURDER
- 11/2006
- 12/2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 10/2006 článek 21
Jak nám to jezdilo na mistrovství Evropy (ME Naviga NS – Glowno, Polsko)
Ivan Grňa
Ukázka z textu:
Stačilo by říci DOBŘE! Ale to by vám určitě bylo málo. A proto tedy trochu podrobněji. Do Glowna (u Lodže) v Polsku jsme vyrazili 19. srpna brzo ráno. V sobotu totiž měla probíhat celý den prezence soutěžících. Měla; alespoň tak to uvedl v propozicích hlavní organizátor ME pan Miarka. Ale opak byl pravdou. Šest hodin jízdy to bylo z Kroměříže, jiným to trvalo i dvojnásobek. Jeden Rus jel nejdříve dva dny vlakem do Moskvy, pak den do Varšavy a ještě několik hodin do Glowna, a to jen „proto“, aby – stejně jako my – na místě prezence nikoho nenašel. Pak se objevil pan Miarka a vše zdůvodnil tím, že je pěkně a tak není kam spěchat. Divné, že? Tak jsme to zalomili v autokempu Cesarka vzdáleném kolem 10 km od místa konání ME. Trochu daleko, ale žili tady prakticky všichni soutěžící. Někteří v chatkách, jiní v pokojích ubytovny a zbytek v již tradiční „jihočeské vesničce“ z přívěsů. Zde se potom konala každý večer válečná porada, jak na to, abychom uspěli. Prezence byla odbyta tedy až následující den (v neděli) a navíc s dvouhodinovým zpožděním. Prostě jsme byli odškrtnuti, žádná kontrola kanálů, velikosti doku, nic. Slavnostní zahájení spojené s dechovkovým pochodem kolem vody už takové zpoždění nemělo, jen něco přes hodinu. Projevy, hymny, vlajky… a ME NAVIGA NS 2006 mohlo začít.
Soutěžní jízdy
Pak měly vypuknout prvé soutěžní jízdy třídy F4A (u těchto polomaket lodí není hodnocena stavba, ale jenom jízda) a hodnocení stavby maket. Na řadu přišly nejdříve ty nejmenší modely F2A, tj. makety lodí s délkou do 900 mm. Ale až potom, co si nervní rozhodcovské komise pěkně propisovačkami nachystaly startovní listiny. Dílo, že? Chyběly i takové „drobnosti“, jakými jsou ohraničení prostoru pro závodníky, přístřešek pro komisi, stůl na přípravu modelu. Tedy to, co je na našich seriálovkách, ale i na většině veřejných soutěžích běžná věc. A časový plán (?), kdy a kdo pojede, kolikátý půjdu na start…, nedostižná věc. Až večer Zdeněk Tomášek, náš trenér, donesl jeden výtisk, předal jej (takřka proti podpisu) Karlovi Filipovi se slovy: „Víc jich asi nebude, tak si jej hlídejte!“ No, na druhou stranu vítaná záminka, proč se večer sejít a posedět u dobrého moku, paní Filipová je dobrá hostitelka. Další dny se organizace – patrně usilovnou prací těch, kteří to původně určitě neměli za povinnost – dostávala do lepšího světla a poslední den už to vše klapalo.
Komise a hodnocení
Modely hodnotily dvě komise, stejně tak jízdní zkoušky. Komise byly složeny z mezinárodních rozhodčích, které znám z nejrůznějších soutěží a školení pěknou řádku let. Zdálo by se tedy, že dodržování pravidel by jim nemělo dělat potíže. Většině nedělalo, ale našli se i tací, které by vyhnali z plata i při veřejné soutěži… …
