Archiv časopisů
- Ročník 2006
- 8/2006
- 9/2006
- 10/2006
- Další flekatý
- Akrobatické mistrovství Evropy
- Podještědská RC Air Show Liberec 2006 aneb jak se zakládá tradice…
- Model Hobby jubilejní
- Setkání přátel U-modelů, Svitavy
- Vampire DH-100
- Areál modelárkeho letiska vo Vajnoroch v Bratislave
- Skalická drakiáda
- Čtvrt století s obřími modely
- Výroba kuželu
- Ikarův pád 2006
- Memoriál Otta Smika v RC Air Combate - Európsky pohár
- Lehrte 2006
- EUROCUP 2006 ŽARY – krvavá neděle
- PALIO JUNIOR
- B-17 „Létající pevnost“
- Krasavci zlatého věku – 22. část
- Litteam modelářské show 2006
- RC Helicopter 3D Taiwan cup
- Veřejná soutěž skupiny M – Mistři ČR
- Jak nám to jezdilo na mistrovství Evropy (ME Naviga NS – Glowno, Polsko)
- Závody v Letňanech
- Testujeme BUGGY MURDER
- 11/2006
- 12/2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 10/2006 článek 16
B-17 „Létající pevnost“
Čtyřmotorová polomaketa z polystyrenu
Ukázka z textu:
Prozatím není připojené slibované video - pracujeme na jeho úpravě (původně 700 MB), aby bylo možné některé části si z webu stáhnout. Děkujeme za pochopení.
Ukázka z textu článku
Myšlenkou postavit legendární čtyřmotorový bombardér Boeing B-17 Flying Fortress s pořádným trupem, do kterého by šlo zastavět potřebné vybavení, jsem se zabýval od jara roku 2004. Musím přiznat, že inspirací pro mě byl obdobný, ale balzový model pana Jindřicha Soukupa představený již v roce 2003. Od začátku bylo jasné, že pohon mého modelu bude elektrický. Z počátku jsem sice uvažoval o modelu s rozpětím přibližně 160 cm (tj. měřítko 1:20), s hmotností kolem 1 kg a také pohonem čtyřmi elektromotory řady 280 s převodovkou. Nicméně kamarád Tomáš Ciniburk mi vnukl myšlenku postavit model s o něco větším rozpětím – přes 2 metry, čímž by se zařadil mezi obří modely. Skutečný bombardér má rozpětí 31,6 m, tudíž v měřítku 1:15 vyjde rozpětí 211 cm. Bylo rozhodnuto!
Materiálem nebude balza, protože je relativně těžká a já to s ní neumím, ale pěnové materiály. Protože jsem chtěl, aby model aspoň trochu vypadal, nezvolil jsem tolerantní EPP, ale pěnový a extrudovaný (stavební) polystyren.
Pro konstrukci jsem si kladl ještě další požadavky:
Třílisté vrtule
Aby model vypadal i na zemi více maketově, měl by mít – jako jeho předloha – třílisté vrtule. V době začátku stavby byla k dispozici jediná třílistá vrtule vhodná pro slowflyery, a to FSK 236/230 mm. Později se však na trhu objevila třílistá oranžová vrtule GWS 9/7", která se ukázala být o něco vhodnější.
Zatahovací podvozek
Dal jsem si za cíl vybavit model zatahovacím podvozkem, protože pevný podvozek u stíhaček i bombardérů z 2. světové války vypadá ve vzduchu velmi rušivě a prostě se mi nelíbí.
Přepravitelnost a snadná kompletace na letišti
Pro snadný transport na letiště jsem potřeboval, aby byl model přepravitelný v kufru většího kombíku bez sklápění zadních sedadel; a současně, aby bylo možné model na letišti složit jednoduše a bez jakýchkoliv nástrojů.
Než jsem přikročil k samotné stavbě, řešil jsem také otázku, jak bude model poháněn. Očekávaná hmotnost při rozpětí přes 2 metry vycházela okolo 2 kg, to by již ovšem bylo na čtyři dvěstěosmdesátky moc, bylo by nutné použít motory řady 300 nebo 400. Nicméně výhody střídavých elektromotorů jsou zřejmé a neoddiskutovatelné. A rozhodně jsem nechtěl mít model s malou rezervou výkonu. Škoda rozbít velice pracný model kvůli slabému pohonu! Na druhou stranu zase čtyři střídavé motory a hlavně čtyři střídavé regulátory nejsou úplně zadarmo.…
