Brzy po ránu 10. 9. 2006 vyrážíme společně s Danem Pékem z Liberce
do další airkombatové bitvy, tentokrát do polských Žarů, kde se již
pravidelně odehrává jedno kolo evropského poháru - EUROCUP.
Tentokrát má bitva netradičně vypuknout až v neděli, protože v
sobotu probíhá turnajovým způsobem mistrovství Polska a také souboje
modelů z období první světové války. Jsme bohužel jediní dva
účastníci za českou stranu, protože letový park našich kolegů je
zdecimován týden starou bitvou Ikarův pád v Mostě, a jejich
„opravárenské závody“ ještě nestihly doplnit ztráty na materiálu. My
se kodrcáme po špatných polských cestách věrni pravidlu, že Dan musí
dorazit na každé závody vždy jako poslední.
Jak se však ukazuje, dorážíme sice poslední, ale stále včas, protože
ve vzduchu ještě chrchlají stroje z období WWI, které nestihly
odlétat v sobotu všechna kola.
Počasí je opravdu nádherné, nebe bez mráčku a vítr maximálně do 4
m/s. Dokonce se proti jinak obecně platným pravidlům majora Pirxe
létá se sluncem v zádech a startuje téměř proti větru. Polská
organizace je poněkud vlažná, především pokud jde o prostoje mezi
lety a kontrolu kanálů. Tak se pohodlně usadíme pod slunečník a
sledujeme probíhající boje. Modely jsou rozutíkané po celé obloze,
seků je málo a létá se velmi opatrně. „To u nás je WWI jiné maso,“
říkáme si. Tak si alespoň rozšiřuji svoji polskou slovní zásobu;
silnik = motor, samolot myśliwski = stíhačka atd. To polsko-české
tlachání pilotů sedících u svých strojů na starém vojenském letišti
má svoje kouzlo, vždyť spousta československých pilotů v Anglii
létala z různých důvodů právě u polských perutí, např. legenda bitvy
o Británii Josef František.
Kromě Čechů a Poláků dorazila i početná skupina pilotů z Běloruska.
Mají to na závody kamkoliv velmi daleko a jejich nadšení a zápal
jsou opravdu obdivuhodné. Dokonce je mezi nimi i člověk s
neuvěřitelným jménem pro kombat – Jakovlev. Bohužel však není věrný
značce, pokud jde o stroj…
Vše se poněkud protahuje, máme už vše dávno připravené a nejraději
bychom šli hned nahoru. Když čekáte na svoji dávku adrenalinu přijde
vám dvouhodinové potácení se dvouplošníků na pádovce poněkud nudné.
Zdá se mi, že v Čechách se létá WWI daleko razantněji, o čemž svědčí
počet killů, ale i první místo Patrika Svídy na MS ve Švédsku v této
kategorii. Zajímavý je poměr zastoupení 2T a 4T motorů u modelů WWI,
je to tak 50 : 50, a stroje s dvoutaktními motory se zdají většinou
rychlejší. Ale možná je to jen pocit, protože proti čtyřtaktům
nehezky ječí (používají se i černé mufflery MVVS). Na druhou stranu
je modelů – díky nižší ceně 2T motorů – mnohem více, než na našich
soutěžích.
Kolem poledne se konečně objevuje rozpis prvního kola. Bude se létat
na tři heaty po sedmi pilotech. No, aspoň nebude nuda… Ihned
objevujeme několik chyb v číslech kanálů, a potom, co se jeden divně
se zmítající model…
