Výroba kuželu

Během 38 let modelaření jsem zvládl řadu technologií, které jsem potřeboval k výrobě některé části svého modelu. Rozhodl jsem se tedy vám některé z nich – postupně – popsat. Možná to vyburcuje ty z vás, kteří máte k podobným tématům co říct, a rozhodnete se své poznatky zveřejnit na stránkách časopisu RC Modely.

Někdy se stane, že nemůžete sehnat kužel požadovaného průměru nebo tvaru. V tom případě je pomoc lehká.

Kopyto budoucího kuželu si vyrobíme z balzy. Buď použijeme hranol, nebo si ho slepíme ze zbytků balzy. Do středu hranolu vyvrtáme otvor a do něj zalepíme kulatinu, za kterou hranol upneme do soustruhu nebo elektrické vrtačky. Pak postupně, rašplí nebo hrubým smirkem nalepeným na prkénku, zhotovíme požadovaný tvar kuželu. Čím víc se blížíme ke konečnému tvaru, tím používáme jemnější papír. Hotový kužel nalakujeme a tak třikrát přebrousíme. Poté ho nastříkáme tmelem, třeba akrylovým, a opět přebrousíme. Nejlépe je veškeré broušení a kytování provádět tak, že budoucí model kuželu máte stále upnutý v soustruhu či vrtačce. Vhodný je akrylový tmel prodávaný v OBI pod názvem Dupli-Color. Pro někoho se může zdát zbytečně drahý (400 ml za 180 Kč), ale já ho rád používám, je vždy po ruce a na menší věci se mi nechce špinit pistoli.

Samozřejmě, můžete použít na výrobu jakékoliv dřevo, kov, nebo silon. Ten jsem použil i já, a to proto, že byl po ruce a také jde dobře vyleštit, čímž odpadá zdlouhavá práce s kytováním a broušením.

Vlastní formu vyrobíme jednoduše tak, že model položíme na hladkou podložku, naseparujeme včelím voskem rozpuštěným v benzinu, obr. 1, z formely vytvoříme ohrádku a kužel polijeme epoxidem 1200, nebo jiným, který máme právě doma. Do epoxidu přidáme jemnou sádru nebo saze a vytvoříme hmotu podobnou hustému medu (obr. 2). (Specialisté nelomte rukama, že nepoužívám ty ,,slavné" formovací pryskyřice, které jsou drahé a nejsou zrovna při ruce . Snažím se poradit, jak docílit dobrého výsledku při použití jednoduchých materiálů.) Jakmile mírně zatuhne a budete mít pocit, že na vrcholu kuželu je pryskyřice málo, polijte ho ještě jednou - obr. 3. Po zatvrdnutí pryskyřice ještě pro jistotu – pokud se vám zdá vrstva tenká – přelaminujte formičku třeba jednou vrstvou skelné tkaniny (10 g/dm2), obr. 4.

Po zatvrdnutí sejmeme formičku z desky. Uchopíme kopyto za trn kleštěmi a pokusíme se s kopytem hnout (zapáčit, zakroutit). Pokud to nejde, vezmeme pilník a pomalu odbrušujeme špičku formy tak dlouho, až se objeví malá ploška kopyta. Na tu udeříme přes kulatinku a kopyto pak samo vyskočí.

Před laminováním formičku vyčistíme a znovu naseparujeme včelím voskem rozpuštěným v benzinu. Pokud až tak ,,nehoníme hmotnost“ vylaminujeme formičku skelnou tkaninou, v opačném případě použijeme tkaninu uhlíkovou.

Začneme tím, že nejprve formičku vytřeme laminační pryskyřicí, třeba LR 100, tužidlo 285. Jako první vrstvu použijeme skelnou tkaninu o měrné hmotnosti 80 g/dm2 (nebo 100 g /dm2), na druhou vrstvu pak tkaninu 225 g/dm2. Jako třetí vrstvu dáme jen 2cm proužek kolem obvodu kořene kužele, který pak bude doléhat na zadní čelo unášeče, obr. 5. Aby byla dosedací plocha přesná a kužel neházel…